Kvilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kvilda

Celkový pohled na Kvildu
Znak obce KvildaVlajka obce Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550337
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 45,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 139 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 1065 m n. m.
PSČ 384 93
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 5
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Kvilda
Kvilda 17
384 93 Kvilda
Starosta Václav Vostradovský
Oficiální web: kvilda.sumava.net/kvilda/
Ofic. web OÚ: kvilda.sumava.net/kvilda/ou/
Email: ou.kvilda@tiscali.cz
Kvilda
Red pog.svg
Kvilda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvilda (německy Außergefild) je obec na Šumavě, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m[2] se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela[3] jedná o nejvýše položenou obec v České republice.[4][5] Leží 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnici založili osadníci pravděpodobně v 16. století (poprvé se připomíná roku 1569). Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Obyvatelstvo bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.

Uprostřed vesnice stojí novogotický kostel sv.Štěpána, vybudovaný v letech 1892 – 1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla sv. Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.

Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[6]

V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[7]

Sjezdovky u Kvildy

Dnes je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V centru obce se nachází informační středisko NP Šumava.

Okolní obce a chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Katastrální výměra Kvildy činí 45,17 km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce Modrava, na severozápadě je sousední obcí Horská Kvilda, na východě Nové Hutě a Borová Lada a na jihu je sousedním územím Národní park Bavorský les.

V kvildském katastru, který celý náleží do Národního parku Šumava, je vyhlášeno celkem 6 maloplošných zvláště chráněných území (vesměs kategorie přírodní památka); poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať a dále jsou to: Kvilda-Pod políčky, Olšinka, Pramen Vltavy, Tetřevská slať a Vltavské stráně.

Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol Černé hory (1 316 m), z šumavských třináctistovek leží na kvildském katastru ještě Stráž. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina Teplé Vltavy pod Františkovem s 947 m.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[8]

Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.

Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.

Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.

Infocentrum Národního parku Šumava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[9]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vánoční strom u kostela svatého Štěpána

Rekordy šumavské obce[editovat | editovat zdroj]

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými 'nej'. Jsou jimi nejvýše položená obec[3], nejstudenější místo v republice[10], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[11] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu slouží 26,5 m[3] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používá více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[12] Ovšem v roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v Mladkově.[13]

Král Šumavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení Druhé světové války.[14] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůrokrese Klatovy.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 63.  
  3. a b c redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. . Dostupné online.  
  4. Agentura Dobrý den. Nejvýše položená obec [online]. 2011. Dostupné online.  
  5. ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda. Základní údaje [online]. . Dostupné online.  
  6. ŠumavaNet.CZ. Kostel sv. Štěpána a hřbitov [online]. . Dostupné online.  
  7. FRÖHLICHOVÁ, Leona. Dveře se zabouchly, školy musely skončit. denik.cz [online]. 29-05-2013. Dostupné online.  
  8. ŠumavaNet.CZ. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny [online]. . Dostupné online.  
  9. Národní park Šumava. IS Kvilda [online]. . Dostupné online.  
  10. Agentura Dobrý den Pelhřimov. Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce [online]. 2011-12-09. Certifikát Dostupné online].  
  11. ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. rozhlas.cz [online]. 2013-09-20. Dostupné online.  
  12. PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. . Dostupné online.  
  13. (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.  
  14. filmová místa.cz. Král Šumavy [online]. . Dostupné online.  
  15. CSFD.cz. Král Šumavy [online]. . Česko-slovenská filmová databáze Dostupné online].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]