Kvilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kvilda

Celkový pohled na Kvildu
Znak obce KvildaVlajka obce Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550337
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 45,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 139 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 1065 m n. m.
PSČ 384 93
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 5
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Kvilda
Kvilda 17
384 93 Kvilda
Starosta Václav Vostradovský
Oficiální web: kvilda.sumava.net/kvilda/
Ofic. web OÚ: kvilda.sumava.net/kvilda/ou/
Email: ou.kvilda@tiscali.cz
Kvilda
Red pog.svg
Kvilda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvilda (německy Außergefild) je obec na Šumavě, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m[2] se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela[3] jedná o nejvýše položenou obec v České republice.[4][5] Leží 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnici založili osadníci pravděpodobně v 16. století (poprvé se připomíná roku 1569). Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Obyvatelstvo bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.

Uprostřed vesnice stojí novogotický kostel sv.Štěpána, vybudovaný v letech 1892 – 1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla sv. Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.

Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[6]

V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[7]

Sjezdovky u Kvildy

Dnes je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V centru obce se nachází informační středisko NP Šumava.

Okolní obce a chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Katastrální výměra Kvildy činí 45,17 km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce Modrava, na severozápadě je sousední obcí Horská Kvilda, na východě Nové Hutě a Borová Lada a na jihu je sousedním územím Národní park Bavorský les.

V kvildském katastru, který celý náleží do Národního parku Šumava, je vyhlášeno celkem 6 maloplošných zvláště chráněných území (vesměs kategorie přírodní památka); poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať a dále jsou to: Kvilda-Pod políčky, Olšinka, Pramen Vltavy, Tetřevská slať a Vltavské stráně.

Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol Černé hory (1 316 m), z šumavských třináctistovek leží na kvildském katastru ještě Stráž. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina Teplé Vltavy pod Františkovem s 947 m.

Kvildské tisícovky[editovat | editovat zdroj]

Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora Lapka (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch Tetřev (1260 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: "je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou"). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1315 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka Vltava) a Stráž (1307 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: Stolovou horou (1256 m) a Vysokým stolcem (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1159 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch Orel (1182 m) a Hůrka (1158 m).[8][9][10]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[11]

Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.

Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.

Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.

Infocentrum Národního parku Šumava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[12]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vánoční strom u kostela svatého Štěpána

Rekordy šumavské obce[editovat | editovat zdroj]

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými 'nej'. Jsou jimi nejvýše položená obec[3], nejstudenější místo v republice[13], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[14] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu slouží 26,5 m[3] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používá více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[15] Ovšem v roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v Mladkově.[16]

Král Šumavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení Druhé světové války.[17] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůrokrese Klatovy.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 63.  
  3. a b c redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. . Dostupné online.  
  4. Agentura Dobrý den. Nejvýše položená obec [online]. 2011. Dostupné online.  
  5. ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda. Základní údaje [online]. . Dostupné online.  
  6. ŠumavaNet.CZ. Kostel sv. Štěpána a hřbitov [online]. . Dostupné online.  
  7. FRÖHLICHOVÁ, Leona. Dveře se zabouchly, školy musely skončit. denik.cz [online]. 29-05-2013. Dostupné online.  
  8. Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.
  9. Turistická mapa KČT "Šumava Povydří" (číslo 65).
  10. Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň, [cit. 2017-07-27]. Pátek 12.srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online.  
  11. ŠumavaNet.CZ. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny [online]. . Dostupné online.  
  12. Národní park Šumava. IS Kvilda [online]. . Dostupné online.  
  13. Agentura Dobrý den Pelhřimov. Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce [online]. 2011-12-09. Certifikát Dostupné online].  
  14. ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. rozhlas.cz [online]. 2013-09-20. Dostupné online.  
  15. PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. . Dostupné online.  
  16. (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.  
  17. filmová místa.cz. Král Šumavy [online]. . Dostupné online.  
  18. CSFD.cz. Král Šumavy [online]. . Česko-slovenská filmová databáze Dostupné online].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]