Tetřev (Šumava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tetřev
Tetřev (pohled od Kvildy)
Tetřev (pohled od Kvildy)

Vrchol 1260 m n. m.
Prominence 83 m ↓ Černohorský močál
Izolace 3,6 km → Černá hora
Seznamy Tisícovky v Česku #77
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Šumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně[1]
Souřadnice
Tetřev
Tetřev
Hornina rula (pararula)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřev (německy Hanifberg[2], od toho zkomoleně česky místními obyvateli Hanišperk[2]) (1260 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1200 metrů. Je nejvyšším bodem Modravských plání.[2][1] Vrchol Tetřeva je situován asi 2200 metrů vzdušnou čarou západně od centra Kvildy a asi 2600 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od Filipovy Hutě. Na severní straně je úpatí Tetřeva ohraničeno silnicí Modrava - Filipova Huť - Kvilda. Na jižní straně přechází úpatí Tetřeva do sedla (zhruba v nadmořské výšce 1200 m) s Čertovým vrchem (1244 m). Na severozápadním svahu Tetřeva se nachází paseka s výhledem na Filipovu Huť, která pak níže přechází do chráněné I. zóny národního parku (Tetřevská slať).[1] [p 1] Východní svah hory (od jejího úpatí zhruba až do nadmořské výšky 1150 m) zaujímá chráněná oblast (vrchoviště) I. zóny národního parku (Prameniště nad Kvildou).[1] Nejstrmější jsou svahy Tetřeva klesající ke všem východním stranám, naopak k jihozápadu klesá terén pozvolněji k již zmíněnému sedlu k Čertovu vrchu.[2] Rozsáhlá mýtina na severním svahu Tetřeva umožňuje výhled (přes Březovou horu (1193 m)) na Sokol (1253 m) a dále pak na vzdálenější Huťskou horu (1187 m).[2] Severovýchodním směrem se z vrcholu Tetřeva otevírá pohled na celou Jezerní slať, dvojici nedalekých plochých "kvildských tisícovek" (Lapka (1170 m), Orel (1182 m))[3] a dále pak na vzdálenější Přilbu (1219 m).[2]

Popis vrcholu Tetřeva[editovat | editovat zdroj]

Hora Tetřev má výrazný nepravidelný asymetrický tvar tvořený kupovitým skalním sukem s vrcholovými skalními útvary (rula).[1] Těleso kopce je tvořeno pararulami (ruly vzniklé metamorfózou sedimentů), které se na vrcholku Tetřeva manifestují dvěma skupinami skalek oddělených mělkým sedlem.[2] (Skalky na severní straně jsou nižší, vyšší vrcholová skalka leží jižněji.[2]) Ve svazích Tetřeva se nacházejí suťové proudy a osamělé skalní výchozy.[1] Svahy jsou (zejména ten k jihu obrácený) zalesněny klimaxovou smrčinou,[p 2] na skalách pak smrky doplňují jeřáby.[1] Na vrcholu hory se nachází geodetický bod.[1] Vrchol Tetřeva je obtížně dostupný, nevede na něj žádná značená ani neznačená cesta, nutno postupovat volným terénem (nejsnáze po jižním či jihozápadním svahu hory ze sedla s Čertovým vrchem).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Po západním svahu Tetřeva prochází hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. Ta pokračuje v jižním směru do sedla s Čertovým vrchem. Část této hranice je tvořena asi 1000 metrů dlouhou a metr vysokou zídkou (první část zídky) vyskládanou z kamenů.[2] Druhá část kamenné zídky vede od severního konce první části zídky, směřuje k jihozápadu a vyznačuje hranici katastrálních území Horské Kvildy a Modravy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tetřevská slať je vrchovištní rašeliniště se souvislým porostem borovice kleče. Od úpatí Tetřeva (na severu ohraničeného silnicí Filipova Huť - Kvilda) dosahuje Tetřevská slať až do nadmořské výšky 1146 metrů. Z celkových 19 hektarů chráněných v nepřístupné I. zóně národního parku jich větší část leží na území Plzeňského kraje.[2]
  2. Horská klimaxová smrčina je biotop, který se nachází jen na hřebenech Šumavy v nadmořských výškách nad 1200 m.[4] Pouze výjimečně se s tímto typem lesa možno setkat v nižších nadmořských výškách.[4] Bylinné patro je v těchto lesích poměrně chudé, často tvořené jen několika druhy kapradin.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Tetřev (HLV 77; 1260 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k Tetřev - tradiční cache – GC2VHN6 [online]. geocaching [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  3. Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online. 
  4. a b c Květena horských klimaxových smrčin [online]. www sumava info [cit. 2017-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]