Ostrý (Šumava)

	Ostrý; Osser
	Malý a Velký Ostrý, pohled z JV ze Svarohu
Vrchol	1293 m n. m.
Prominence	178 m ↓ sedlo se Svarohem
Izolace	4,5 km → Svaroh
Seznamy	Tisícovky v Česku #65; Ultratisícovky #25; Nejprominentnější hory CZ; Hory a kopce Šumavy
Poznámka	kruhový rozhled
Poloha
Státy	Německo; Česko (mimo vrchol)
Pohoří	Šumava / Železnorudská hornatina / Královský hvozd
Souřadnice	49°12′11″ s. š., 13°6′35″ v. d.
	Ostrý; Osser
Hornina	svor
Povodí	Úhlava, Dunaj
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Velkého Ostrého (1293 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně,^[2] asi 10–15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C, a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.^[2]^[3]

Přezdívky[editovat | editovat zdroj]

Svou siluetou při pohledu z českých svahů Šumavy a z Chodska si Velký a Malý Ostrý vysloužily přezdívku „Prsa Matky boží“. Tuto přezdívku zmiňoval v roce 1872 domažlický děkan Karel Hájek^[4], často ji ve svém díle používal také Jindřich Šimon Baar.^[5]^[6] Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“.

Horská chata[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Velkého Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu. Česko – bavorská hranice probíhá přes její terasu.^[7]

Hrad[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu.

Rozhled[editovat | editovat zdroj]

Z vrcholu se otevírá výhled, kterému dominuje nejvyšší hora Šumavy Velký Javor (1453 m), a za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Velký Ostrý ze západu
Pohled na Malý a Velký Ostrý a Lohberg z jihu
Vrcholový kříž
Chata Osserschutzhütte Haus Willmann
Pohled z Velkého Ostrého na JV na Svaroh a Jezerní horu
Pohled z Velkého Ostrého na Velký Javor
Pohled z Velkého na Malý Ostrý

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osser na německé Wikipedii.

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ ^a ^b Ostrý (HLV 70; 1291 m) na Tisicovky.cz
↑ Velký Ostrý na Geocaching.com
↑ HÁJEK, P. K. Původ jména královského města Domažlic (Taus) [online]. chodsko.net. Dostupné online.
↑ BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2017. Dostupné online.
↑ BAAR, Jindřich Šimon. Hanýžka a Martínek. Praha: Novina, 1939.
↑ JANOUT, František. Nejkratší cestou na Ostrý [online]. ŠumavaNet.CZ. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jiří Fröhlich. Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě. In: Castellologica bohemica 5, Archeologický ústav AV, Praha 1996, s. 101–106.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrý ve Wikimedia Commons
Ostrý na webu o státních hranicích a pohraniční turistice

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[tisicovky-ostry-2] Ostrý (HLV 70; 1291 m) na Tisicovky.cz

[3] Velký Ostrý na Geocaching.com

[4] HÁJEK, P. K. Původ jména královského města Domažlic (Taus) [online]. chodsko.net. Dostupné online.

[5] BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2017. Dostupné online.

[6] BAAR, Jindřich Šimon. Hanýžka a Martínek. Praha: Novina, 1939.

[7] JANOUT, František. Nejkratší cestou na Ostrý [online]. ŠumavaNet.CZ. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Šumavské tisícovky 1200–1299 m

Hlavní vrcholy v Česku (32)	Holý vrch (1295 m) • Polom (1295 m) • Polom – JV vrchol (1292 m) • Basumský hřeben (1287 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1266 m) • Tetřev (1260 m) • Stolová hora (1256 m) • Sokol (1253 m) • Vysoký stolec (1252 m) • Čertův vrch (1244 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přilba (1221 m) • Nad bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Dřevěná hůl (1206 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1205 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1201 m)

Hlavní vrcholy v Německu (13)	Großer Osser (1293 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Kleiner Osser (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)

Vedlejší vrcholy v Česku (11)	Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Srní hlava (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1247 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)