Ostrý (Šumava)
Ostrý Osser | |
Malý a Velký Ostrý, pohled z JV ze Svarohu | |
| |
Vrchol | 1293 m n. m. |
---|---|
Prominence | 178 m ↓ sedlo se Svarohem[1] |
Izolace | 4,5 km → Svaroh |
Seznamy |
Tisícovky v Česku #66 Ultratisícovky #25 Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Šumavy |
Poznámka | kruhový rozhled |
Poloha | |
Stát |
![]() ![]() |
Pohoří | Šumava / Železnorudská hornatina / Královský hvozd |
Souřadnice | 49°12′11″ s. š., 13°6′35″ v. d. |
![]() ![]() Ostrý Osser | |
Hornina | svor |
Povodí | Úhlava, Dunaj |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Velkého Ostrého (1293 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně,[2] asi 10–15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území o výšce 1291 m leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.[2][3]
Přezdívky[editovat | editovat zdroj]
Svou siluetou při pohledu z českých svahů Šumavy a z Chodska si Velký a Malý Ostrý vysloužily přezdívku „Prsa Matky boží“. Tuto přezdívku zmiňoval v roce 1872 domažlický děkan Karel Hájek[4], často ji ve svém díle používal také Jindřich Šimon Baar.[5][6] Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“.
Horská chata[editovat | editovat zdroj]
Na vrcholu Velkého Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu. Česko – bavorská hranice probíhá přes její terasu.[7]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu.
Rozhled[editovat | editovat zdroj]
Z vrcholu se otevírá výhled, kterému dominuje nejvyšší hora Šumavy Velký Javor (1453 m), a za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osser na německé Wikipedii.
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b Ostrý (HLV 70; 1291 m) na Tisicovky.cz
- ↑ Velký Ostrý na Geocaching.com
- ↑ HÁJEK, P. K. Původ jména královského města Domažlic (Taus) [online]. chodsko.net. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2017. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Hanýžka a Martínek. Praha: Novina, 1939.
- ↑ JANOUT, František. Nejkratší cestou na Ostrý [online]. ŠumavaNet.CZ. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Jiří Fröhlich. Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě. In: Castellologica bohemica 5, Archeologický ústav AV, Praha 1996, s. 101–106.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrý na Wikimedia Commons
- Ostrý na webu o státních hranicích a pohraniční turistice