Ostrý (Šumava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostrý
Osser
Malý a Velký Ostrý, pohled z JV ze Svarohu
Malý a Velký Ostrý, pohled z JV ze Svarohu
Vrchol 1293 m n. m.
Prominence 178 m ↓ sedlo se Svarohem[1]
Izolace 4,5 km → Svaroh
Seznamy Tisícovky v Česku #65
Ultratisícovky #25
Nejprominentnější hory CZ
Hory a kopce Šumavy
Poznámka kruhový rozhled
Poloha
Státy Německo Německo
Česko Česko (mimo vrchol)
Pohoří Šumava / Železnorudská hornatina / Královský hvozd
Souřadnice 49°12′11″ s. š., 13°6′35″ v. d.
Ostrý Osser
Ostrý
Osser
Hornina svor
Povodí Úhlava, Dunaj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Velkého Ostrého (1293 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně,[2] asi 10–15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C, a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.[2][3]

Přezdívky[editovat | editovat zdroj]

Svou siluetou při pohledu z českých svahů Šumavy a z Chodska si Velký a Malý Ostrý vysloužily přezdívku „Prsa Matky boží“. Tuto přezdívku zmiňoval v roce 1872 domažlický děkan Karel Hájek[4], často ji ve svém díle používal také Jindřich Šimon Baar.[5][6] Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“.

Horská chata[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Velkého Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu. Česko – bavorská hranice probíhá přes její terasu.[7]

Hrad[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu.

Rozhled[editovat | editovat zdroj]

Z vrcholu se otevírá výhled, kterému dominuje nejvyšší hora Šumavy Velký Javor (1453 m), a za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pohled na Velký Ostrý ze západu

  • Pohled na Malý a Velký Ostrý a Lohberg z jihu

  • Vrcholový kříž

  • Chata Osserschutzhütte Haus Willmann

  • Pohled z Velkého Ostrého na JV na Svaroh a Jezerní horu

  • Pohled z Velkého Ostrého na Velký Javor

  • Pohled z Velkého na Malý Ostrý

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osser na německé Wikipedii.

  1. ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b Ostrý (HLV 70; 1291 m) na Tisicovky.cz
  3. ↑ Velký Ostrý na Geocaching.com
  4. ↑ HÁJEK, P. K. Původ jména královského města Domažlic (Taus) [online]. chodsko.net. Dostupné online. 
  5. ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2017. Dostupné online. 
  6. ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Hanýžka a Martínek. Praha: Novina, 1939. 
  7. ↑ JANOUT, František. Nejkratší cestou na Ostrý [online]. ŠumavaNet.CZ. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jiří Fröhlich. Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě. In: Castellologica bohemica 5, Archeologický ústav AV, Praha 1996, s. 101–106.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šumavské tisícovky 1200–1299 m
Hlavní vrcholy
v Česku (32)
Studená hora (1298 m) • Holý vrch (1295 m) • Polom (1295 m) • Polom – JV vrchol (1291 m) • Basumský hřeben (1288 m) • Hraničník (1282 m) • Pažení (1281 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1264 m) • Tetřev (1260 m) • Stolová hora (1256 m) • Sokol (1253 m) • Vysoký stolec (1252 m) • Čertův vrch (1244 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1234 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Velký Kokrháč (1229 m) • Lysá (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1227 m) • Nad plesem (1227 m) • Oblík (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1221 m) • Přilba (1221 m) • Nad bučinou (1219 m) • Pancíř (1213 m) • Dřevěná hůl (1206 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1205 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1201 m)
Hlavní vrcholy
v Německu (13)
Großer Osser (1293 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Kleiner Osser (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)
Vedlejší vrcholy
v Česku (11)
Srní vrch (1296 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Srní hlava (1268 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1247 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1229 m) • Polom – SV vrchol (1227 m) • Studená hora – Z vrchol (1223 m) • Špičák – JV vrchol I (1212 m) • Studená hora – S vrchol I (1223 m)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ostrý_(Šumava)&oldid=17630246“