Jezerní slať

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Jezerní slať
Jezerní slať
Datum vyhlášení 31. prosince 1933
Vyhlásil Ministerstvo školství a národní osvěty
Kód ÚSOP 145
Lokalita Kvilda
Výška 1060 - 1075 m n. m.
Výměra 103,54 ha
Seznam CHÚ v okrese Prachatice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Jezerní slať
Jezerní slať
Přírodní památky v Česku

Jezerní slať je rašeliniště a přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé 2 km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na katastrálním území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Ochrana tohoto území byla poprvé vyhlášena v roce 1933 na ploše 34 ha.

Vodstvo a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057–1075 m n. m.. Celková rozloha chráněného území po spojení s I. zónou Kvildského potoka činí 208 ha. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost rašeliny je 7,6 m v severozápadní neporušené části slatě.[1] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima.[2] Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna v Jezerní Slati

Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýgl v pozadí.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Patří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis na webu NP Šumava
  2. aktuální teplota

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]