Jezerní slať

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Jezerní slať
Jezerní slať
Základní informace
Vyhlášení 31. prosince 1933
Vyhlásil Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška 1060 - 1075 m n. m.
Rozloha 103,54 ha
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Prachatice
Umístění Kvilda
Souřadnice
Jezerní slať
Jezerní slať
Další informace
Kód 145
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Jezerní slať je rašeliniště a přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé 2 km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na katastrálním území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Ochrana tohoto území byla poprvé vyhlášena v roce 1933 na ploše 34 ha.

Vodstvo a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057–1075 m n. m.. Celková rozloha chráněného území po spojení s I. zónou Kvildského potoka činí 208 ha. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost rašeliny je 7,6 m v severozápadní neporušené části slatě.[1] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima.[2] Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna v Jezerní Slati

Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýgl v pozadí.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Patří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis na webu NP Šumava
  2. aktuální teplota

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]