Jeřáb (strom)
 Jeřáb | |
 Jeřáb muk (Sorbus aria) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď |
růžovité (Rosaceae) |
| Rod |
jeřáb (Sorbus) L. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb (Sorbus) je rod keřů a stromů z čeledi růžovité (Rosaceae). Rod čítá 100 – 200 druhů rozšířených v mírném pásmu severní polokoule, hlavně v Evropě a Asii.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Listy jsou střídavé, podlouhle eliptické, lichozpeřené se 9 – 21 páry lístků. Květy jsou pětičetné, bílé či bělavé a tvoří květenství laty. Plody jsou bílé, žluté, růžové, oranžové nebo červené kulaté malvice (jeřabiny), z nichž některé jsou jedlé.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Rod jeřáb se člení na několik podrodů:
- Sorbus – rozšířený v chladnějších částech severní polokoule;
- Aria – rozšířený v teplých částech Evropy a Asie;
- Cormus – rozšířený v severní Africe, západní Asii a nejteplejších částech Evropy;
- Torminaria – rozšířený v teplých částech Evropy až po Kavkaz a v horách severní Afriky;
- Chamaemespilus – rozšířený v horách jižní Evropy;
- Kříženci – běžní napříč celým rodem, hlavně v západní Evropě a Číně.
Jeřáb v České republice[editovat | editovat zdroj]
V České republice roste 20 druhů jeřábů:
- jeřáb břek (Sorbus torminalis)
- jeřáb český (Sorbus bohemica) (E)
- jeřáb dunajský (Sorbus danubialis)
- jeřáb džbánský (Sorbus gemella) (E)
- jeřáb hardeggský (Sorbus hardeggensis)
- jeřáb karpatský (Sorbus carpatica)
- jeřáb krasový (Sorbus eximia) (E)
- jeřáb labský (Sorbus albensis) (E)
- jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) (E)
- jeřáb milský (Sorbus milensis) (E)
- jeřáb muk (Sorbus aria)
- jeřáb olšolistý (Sorbus alnifrons) (E)
- jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)
- jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
- jeřáb prostřední (Sorbus intermedia)
- jeřáb rakouský (Sorbus austriaca)
- jeřáb řecký (Sorbus graeca)
- jeřáb soutěskový (Sorbus portae-bohemicae) (E)
- jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) (E)
Druhy označené (E) jsou českými endemity, které vznikly křížením nebo apomixií. Většinou rostou na několika málo lokalitách (často i na jediné) v počtu několika desítek exemplářů.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Plody se používají na výrobu marmelád, džemů, vín, likérů a pálenek.
Dřevo stromů je tvrdé a používá se na výrobu nábytku.
Odrůdy a kultivary[editovat | editovat zdroj]
- Granátový – Mičurinův mezirodový kříženec jeřábu ptačího a hlohu sibiřského z roku 1926 I. V. Mičurin. Plody jsou jeřabiny granátové barvy, velikosti malých višní, příjemné sladkokyselé chuti jedlé čerstvé i konzervované nebo jako součást cukrářských výrobků. Měsíce konzumní zralosti: září.[1]
- Moravský sladkoplodý – chutná odrůda klasických sladkoplodých jeřabin, nenáročná, vhodná i do horských poloh (až 1500 m). Plody se konzumují čerstvé, sušené, ve šťávách, likérech, zavařeninách, čajích, užívají se do jídel i jako náhrada za brusinky. Obsahují mnoho cenných látek, využívají se v léčitelství. Měsíce konzumní zralosti: září – listopad.[2]
- Salmon Queen
- Pink Veil
- Pendula
- Embley
- Titan – sladkoplodá odrůda. Měsíce konzumní zralosti: září - říjen.
- Brilliant Yellow
- Joseph Rock
- Upright Yellow
- Red Cooper Glow
- Autumn Spring
- Oranje Favourite
- Sunshine
- Pearle King
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sorbus na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřáb ve Wikimedia Commons - BioLib.cz
- ZipcodeZoo.com (anglicky)
