Ivan Vladimirovič Mičurin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivan Vladimirovič Mičurin
Michurin 1936.jpg
Narození 15. října 1855
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16688898
Úmrtí 7. června 1935 (ve věku 79 let)
Mičurinsk
Ocenění Leninův řád
Řád rudého praporu práce
Řád sv. Anny III. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mičurinova busta před Moskevskou univerzitou.

Ivan Vladimirovič Mičurin (rusky Иван Владимирович Мичурин; 15. říjnajul./ 27. října 1855greg. Dolgoje, Rjazaňská oblast7. června 1935 Mičurinsk, Tambovská oblast) byl ruský šlechtitel a ovocnář, dvojnásobný nositel Leninova řádu.

Zpočátku pěstoval ovocné odrůdy vhodné pro oblast středního Ruska. Využil ovocné odrůdy z různých oblastí Asie, rostoucí ve studeném klimatu s krátkou vegetační dobou. Křížením těchto odrůd s evropskými vypěstoval cca 300 nových odrůd ovoce, zejména jabloní, vhodných pro drsné podmínky vnitrozemského klimatu středního Ruska. Posunul tím hranice pěstování ovoce výrazně severněji. Předpokládal možnost změny genotypu působením vnějšího vlivu. Mičurin, jeho práce a život byly používány sovětskou propagandou a pseudovědcem Lysenkem. Své zkušenosti Mičurin shrnul v knize jménem Výsledky šedesátiletých prací. Posmrtně pak vyšly jeho sebrané spisy a byly přeloženy do mnoha jazyků.

Mičurinovy šlechtitelské úspěchy jsou známy i u nás. Náš úspěšný šlechtitel růží z Blatné Jan Böhm tyto Mičurinovy výpěstky ve své školce pěstoval a propagoval je ve svém Průvodci nevymrzající zahradou. Zde jsou u některých odrůd uvedeny také zkušenosti autora s mrazivou zimou na přelomu let 1928–1929 a 1939–1940.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOJFER, Valerij Nikolajevič. Rudá biologie : Pseudověda v SSSR , ISBN 80-903550-5-6
  • BÖHM, Jan. Průvodce nevymrzající zahradou. Blatná : Nákladem a tiskem firmy Bratří Římsové.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]