Jeřáb muk
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jeřáb muk (Sorbus aria) |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Sorbus aria Crantz., |
||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeřáb muk (Sorbus aria), je větší keř nebo strom dosahující výšky až 14 metrů.
Roste v jižní a střední Evropě; na severu se vyskytuje nejdále v jižní Skandinávii. V Česku se mu daří především na vápencích a zásaditých vyvřelinách. Je to teplomilná a světlomilná dřevina odolná vůči suchu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jeřáb muk je strom nebo keř dosahující výšky 10 až 15 metrů. Kmen je hnědý, jemně rozpraskaný. Větvičky jsou hladké a hnědé. Pupeny jsou zelené, kuželovitého tvaru, na vrcholu plstnaté. Listy jsou jednoduché, střídavé, podlouhle eliptické a dvakrát pilovité, na lícní straně lesklé a zelené, na rubu šedobílé a plstnaté. Květy jsou bílé, mají v průměru asi 15 mm a jsou uspořádané do lat podobných květenstvím jeřábu ptačího. Muk kvete v červnu. Kališní lístky přetrvávají i po odkvětu v době plodu. Plod je větší, tmavočervená kulovitá malvice dlouhá asi 1,5 cm, dozrává v září. Malvice mají plstnaté stopky a bělavá plst bývá i okolo zbytků kališních lístků.
Příbuzné a odvozené druhy[editovat | editovat zdroj]
Křížencem muku a jeřábu ptačího je pravděpodobně jeřáb prostřední. V Národním parku Podyjí se vyskytuje endemitní poddruh jeřáb muk hardeggský.
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
- Jeřáb muk u Kosího potoka (Stan, okr. Tachov)
- Muk „Na kocourku“ (Kyšice, okr. Kladno)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie jeřáb muk ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo jeřáb muk ve Wikislovníku
Taxon Sorbus aria ve Wikidruzích
