Jeřáb český

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJeřáb český
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod jeřáb (Sorbus)
Binomické jméno
Sorbus bohemica
Kovanda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb český (Sorbus bohemica) je český endemit, až 6 m vysoký strom nebo keř, hybridogenní apomiktický druhtriploidní sadou chromozomů. Za jeho rodiče jsou považovány jeřáb břek a jeřáb dunajský. Popsán byl v roce 1961 českým botanikem Miloslavem Kovandou.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje v počtu asi 1100 jedinců v Českém středohoří, v chráněné krajinné oblasti České středohoří, ve výškové zóně 250 až 700 m n. m. Je nejhojnějším českým endemickým jeřábem. Roste rozptýleně po obou stranách řeky Labe v jednatřiceti populacích rozložených od Milešovky na západě po obec Lbín na východě a od Skřivánčího vrchu nad obci Brná na severu po vrch Košťál u Třebenic na jihu. Lokality nejsou od sebe vzdáleny dále než 16,5 km.

Nebohatší populace jeřábu českého, tvořené více než stovkou jedinců, jsou na vrších Deblík, Lovoš, Boreč a v Opárenském údolí. Většina lokalit je však málo četná a na některých se vyskytují jen osamocení jedinci.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření tohoto druhu je vázáno na okraje řídkých a teplých doubrav a dubohabřin, včetně lesostepí na vrších kopců a jejich osluněných svazích orientovaných jižně a západně. Požadují bazické podloží tvořené vyvřelými čediči nebo znělci, méně častěji slínovitými vápenci. Největší počet lokalit se nachází v místech, kde je vegetace narušena pozvolnými ekologickými změnami měnícími přírodní společenstva směrem k biotopům ovlivněným lidskou činností.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jeřáb český se vyskytuje ve formě nevelkého stromu nebo keře, někdy i s více kmeny, který může dorůst i do výšky 6 m. Kmen, široký až 25 cm, má hnědou kůru, která je v mládí hladká a ve stáři svisle popraskaná. Letorosty hnědé barvy jsou nejprve řídce chlupaté a později holé. Pupeny mají okraje šupin řídce chlupaté. Listy s chlupatými, 1,5 cm dlouhými řapíky, mají jednoduché, peřenolaločné čepele eliptického až vejčitého tvaru. Čepele bývají velké 6 až 8 × 3 až 4 cm, nejširší jsou za polovinou délky, u báze jsou většinou klínovité a po obvodě mají mělké a špičaté laloky. Listy s osmi až devíti páry žilek jsou na svrchní straně tmavě zelené a rubu žlutě šedozelené.

Květenství jsou kompaktní, vypouklé laty s chlupatými větévkami, tvořena jsou oboupohlavnými, pětičetnými, nepříjemně zapáchajícími květy mající v průměru 1 až 1,5 cm. Vytrvalé, bělavé kališní lístky bývají špičaté a v době květu jsou vzpřímené, stejně jako široce vejčité a téměř bílé korunní lístky. V květu bývá až 20 tyčinek se světle žlutými prašníky. Z polospodního semeníku vyrůstají dvě nebo tří zelenavé, do poloviny srostlé čnělky s plochými bliznami. Květy jsou opylovány hmyzem. Ploidie druhu je 2n = (3x) = 51.

Plodem je elipsoidní, téměř kulovitá, jedlá malvice o velikosti 1 až 1,5 cm. Ve zralosti je oranžově červeně zbarvená, lesklá, nese zbytky kalichu a má téměř neznatelné hnědé lenticely. Obsahuje jedno až dvě kapkovitá hnědá semena. Malvice, dozrávající koncem srpna a během září, zůstávají na větvích dlouho do zimy, slouží jako potrava ptákům i hlodavcům.

Významnost jeřábu českého spočívá zejména v zachování biologické rozmanitosti české přírody.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Jeřábu českému se nejvíce podobá jeřáb soutěskový a jeřáb labský. První jmenovaný se odlišuje obvejčitými až eliptickými plody, druhý široce klínovitou až zaokrouhlenou bází čepele listů.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Je vzácným endemickým druhem rostoucí v chráněné krajinné oblasti poměrně rozptýleně. Na jednotlivých stanovištích zůstávají jeho početní stavy v posledních desetiletích zhruba stejné, jejich přirozená obnova je však velmi slabá a málo úspěšná.

Jeřáb český je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ uváděn jako druh silně ohrožený (C2b) a v „Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin“ určeném vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. je považována za druh kriticky ohrožený (§1).[2][3][4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jeřáb český [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.06.2014 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-01. (česky) 
  3. BUSINSKÝ, Roman. Endemicke jeřáby České republiky. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 2009 [cit. 13.05.2015]. Čís. 93, s. 37-46. Dostupné online. ISSN 0374-5661. (česky) 
  4. VÍT, Petr; SUDA, Jan. Endemické jeřáby - perly mezi českými dřevinami. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 [cit. 13.05.2015]. Čís. 6, s. 251-255. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  5. LAŇAR, Luděk. Generativní rozmnožování vybraných druhů rodu Sorbus. Lednice, 2009 [cit. 13.05.2015]. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Salaš. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]