Bučina (Kvilda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bučina

Kaple sv. Michala (2013)
Základní informace
Charakter sídla zaniklá osada
Počet obyvatel 0 (2011)
Nadmořská výška 1162 m
Lokalita
Součást obce Kvilda
Okres Prachatice
Historická země Čechy
Katastrální území Bučina u Kvildy
Zeměpisné souřadnice 48°58′3″ s. š., 13°35′36″ v. d.
Bučina
Red pog.svg
Bučina
Další údaje
Kód části obce 78361
Zaniklé obce.cz 527
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bučina (německy Buchwald) je zaniklé sídlo (bývalá obec) na Šumavě, místní část Kvildy. Místo, kde se nacházela, leží v I. zóně Národního parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1162 metrů a dříve tak byla nejvýše položenou osadou v Čechách. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místě pozdější osady Bučina vzniklo bezlesí na trase Zlaté stezky (tzv. Horní též Kašperohorská větev) již v době vlády Karla IV. V 17. století přestala být trasa přes Bučinu používána. Bučina vznikla za vlády Marie Terezie, která podporovala vybudování nových cest a silnic na Šumavě a osidlování vymýcených oblastí, jako osada svobodných sedláků s právem svobodného využívání lesa pravděpodobně roku 1770. Ovšem první písemná zmínka pochází až z roku 1790.[2] Po prvním sčítání obyvatel v roce 1793 žilo na Bučině již sto obyvatel ve 13 domech.[3] Bučina patřila k panství Velký Zdíkov, které bylo původně součástí Královského hvozdu. V roce 1849 se stala Bučina součástí obce Kvilda a v roce 1867 se stává s Chaloupkami a s osadou Na Mlýnské Mýtině obcí s vlastní samosprávou. Rozvoj nastává hlavně po kalamitách v roce 1870. Pro rychlé zpracování dřeva bylo najato velké množství pomocné síly i z ciziny − v revíru Bučina to bylo 200 až 400 dělníků z Tyrolska či dokonce z Chorvatska. Někteří se již domů nevrátili. Dřevo zpracovávaly Kufnerova pila na Bučině, Seewaldova pila v osadě Na Mlýnské Mýtině a v Chaloupkách Reichartova pila.[4] Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla tehdejší obec v roce 1890, kdy ve 30 domech žilo 466 lidí. Od té doby počet obyvatel stále klesal – v roce 1939 měla obec 320 obyvatel, z toho 29 Čechů[5]. V roce 1946 byli obyvatelé vysídleni, v roce 1956 byla Bučina zničena.

V roce 1891 byla Michaelem Fastnerem postavena kaple svatého Michala, která byla zničena spolu s celou vsí v roce 1956. Kaple byla obnovena v roce 1992 v původní podobě potomky zakladatele Kilianem, Gottfriedem a Michaelem Fastnerovými. Vysvěcena byla 4. října 1992.[6]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rekonstruovaný hotel Pešlova chata

V současné době se zde nachází pouze obnovená kaple sv. Michala (znovupostavena v roce 1992) a rekonstruovaný hotel Pešlova chata. Z horní části bývalé osady se otevírají výhledy na daleké horizonty Alp a jižní Šumavy.[7] Bývalá osada se nachází na trase Šumavské pěší magistrály, proto zde Správa Národního parku Šumava vybudovala jedno ze šesti nouzových nocovišť umožňující přespání v přírodě. V místě je také hraniční přechod Bučina – Finsterau do Německa. Přechod je jen pro pěší a cyklisty, ale na místo zajíždějí z Kvildy autobusy systému „Zelené autobusy“. Cestující na konečné v případě zájmu přejdou pěšky státní hranici a pokračují dále do Bavorska autobusem německého dopravce.

V těsné blízkosti hraničního přechodu se nachází památník železné opony, asi stometrový udržovaný úsek s ostnatým drátem, strážní věží a informační tabulí.

V roce 2006 byla založena tradice česko − německých poutí na Bučinu. Pouť se koná zpravidla druhou červencovou sobotu, na české straně poutníci vycházejí od kostela sv. Štěpána na Kvildě a přes prameny Vltavy dojdou po trase dlouhé 13 km až na Bučinu. Před kaplí se koná poutní mše svatá. V roce 2015 se uskutečnil jubilejní desátý ročník.[8]

V katastru Bučiny leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1315 m n. m.) přírodní památka Pramen Vltavy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236.  
  3. WEISHÄUPL, Adolf. Die Gefilde. Krumbach : [s.n.], 2011.  
  4. KLÍMOVÁ, Lenka. Historie zaniklé obce Bučina. Praha, 2015. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D.. Dostupné online.
  5. PETRÁŠ, Karel. Krajem šumavských Lad. České Budějovice : Kopp, 2004. ISBN 80-7232-247-8.  
  6. VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy České republiky - 5273 kaple sv. Michala [online]. Praha: . Dostupné online.  
  7. Pět nejkrásnějších podzimních vyhlídek Šumavy
  8. RÁDL, Tomáš. Jubilejní Česko – německá pouť na Bučinu. Sumava.eu [online]. 10.7.2015. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]