Kubova Huť
| Kubova Huť | |
|---|---|
 Železniční stanice Kubova Huť | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0315 563978 |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk |
| Okres (LAU 1) | Prachatice (CZ0315) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′0″ s. š., 13°46′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 96 (2021)[1] |
| Rozloha | 1,41 km² |
| Katastrální území | Kubova Huť |
| Nadmořská výška | 960 m n. m. |
| PSČ | 385 01 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kubova Huť 22 38501 Vimperk kubova.hut@worldonline.cz |
| Starosta | Ing. Zbyněk Klose |
| Oficiální web: www | |
  Kubova Huť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563978 |
| Kód části obce | 44601 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kubova Huť se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, zhruba 8 km jižně od Vimperka. Žije zde 96[1] obyvatel. Kubova Huť a celá podboubínská krajina vyhledávaným místem pro letní i zimní rekreaci. Kubova Huť patří do římskokatolické farnosti Horní Vltavice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. První zmínky o ní jsou již z roku 1726, kdy zde Johann Podschneider založil sklářskou huť; sklárna zanikla v roce 1736.[2] Nově vzniklá osada dostala své jméno po zámeckém hejtmanovi Gubovi. Rozkládá se v nadmořské výšce kolem 1000 m, v místech, kudy v minulosti procházela historicky známá Zlatá stezka.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Přes obec vede mezinárodní silnice I/4 Vimperk - Strážný - Pasov. V roce 1899 byla vybudována železniční trať spojující Vimperk a Volary. Na této trati se v Kubově Huti nachází dopravna, která je svou polohou ve výšce 995 m nad mořem nejvýše položeným nádražím v Česku.[3][4]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola a mateřská škola Horní Vltava
Sport[editovat | editovat zdroj]
- Ski areál
- Discgolfové hřiště
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V obci je několik historických budov, např. u Kubešů, u Götzů, které jsou ukázkou původní šumavské architektury. Typickou schwarzenberskou myslivnou z r. 1908 je budova, která je na kraji obce.
V jižním sousedství obce se rozkládá přírodní rezervace Hornovltavické pastviny. Při hlavní silnici, asi 600 m severozápadně od nádraží, roste památný strom – jasan ztepilý.
30 metrů vysoký jasan rostl u stavení pod silnicí Kubova Huť – Vimperk. Ochrana zrušena 8. 8. 2013, pokácen 15. 12. 2013.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (26. února 1860 Kubova Huť – 15. března 1925 Praha) – český lesník, historik a autor článků a knih o lesnictví a myslivosti.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad
Schwarzenberská lesovna
Samota směrem po modré na Boubín
Hotel Kristian
Celkový pohled na obec
Opevnění z období první republiky na okraji obce
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 36.
- ↑ KUBOVA HUŤ [online]. Milevsko: Spolek pro popularizaci jižních Čech [cit. 2010-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Historie našich železnic v kostce [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kubova Huť na Wikimedia Commons - Kubova Huť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
