Čkyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čkyně

Obecní úřad a knihovna
Znak obce Čkyně
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550167
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 20,68 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 566 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 523 m n. m.
PSČ 384 81
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 7
Katastrální území 6
Adresa obecního úřadu Čkyně 2
38481 Čkyně
Starosta Ing. Stanislav Chval
Oficiální web: www.ckyne.cz
Email: info@ouckyne.cz
Čkyně
Red pog.svg
Čkyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čkyně se nachází v okrese PrachaticeJihočeském kraji, zhruba 7,5 km severovýchodně od Vimperka a obdobně daleko na jihozápad od Volyně. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Vimperská vrchovina, okrsek Vacovská vrchovina), na levém břehu řeky Volyňky při ústí Nahořanského potoka. Obcí probíhá železniční trať 198 (StrakoniceVimperkVolary), na níž je zde situována stanice Čkyně. Ve Čkyni se též kříží silnice I/4 (Praha – Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný) se silnicí II/171 (Čkyně – VacovStrašínSušiceJanovice nad Úhlavou).

Ke dni 9. 2. 2016 zde žilo 1543 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum vzniku Čkyně nelze stanovit, protože se nezachovaly žádné spolehlivé prameny. Základy vzniku obce Čkyně lze nicméně položit do 13. století, kdy došlo k rozsáhlé výstavbě řady nových osad v Čechách a na Moravě. Tehdejší feudální majitelé hledali nové zdroje příjmů v důsledku přechodu od naturální renty k rentě peněžní. Jedním ze zdrojů se stalo zakládání měst, městeček a vesnic, do kterých přešli první osídlenci, kteří budovali základy svých domů, káceli les a zřizovali pole, na kterých pěstovali obilí a další rostlinné produkty. V první polovině 13. století došlo k výstavbě tvrze, která tvořila základ příští vesnice Čkyně, jež obdržela název podle osobního jména Ček.

Pomník obětem první světové války

Nejstarší zachovaná písemná zpráva o existenci Čkyně se zachovala náhodně z roku 1243[zdroj?]. Tehdy český král Václav I. byl se svou vojenskou družinou v Písku, kam se dostavili šlechtici ze širokého okolí. Jejich přítomnost se projevila také při jejich výčtu při vydání některých významných listin. Král Václav I. potvrdil řádu sv. Jana Jeruzalémského (později maltézskému) ve Strakonicích v držení několik vesnic. Na konci listiny jsou uvedena jména svědků, kteří se zúčastnili vydání této listiny. Mezi nimi se uvádějí Konrád z Janovic, Bedřich se syny ze Čkyně (Fridricus cum filiis de Skin) a další šlechtici. S postupným růstem osídlování vznikly další vesnice v okolí Čkyně.

Písemnými prameny je doložena existence těchto míst: Bošice, Budilov, Onšovice (1315), Lčovice (1321), Horosedly (okolo roku 1400). Teprve ze 16 století jsou doloženy Předenice, Spůle (1544) a Záhoříčko (1545). Český král Ferdinand I. dne 21. května 1537 povýšil dosavadní vesnici Čkyně na městečko, které získalo právo pečetit své vydané písemnosti zeleným voskem, mohlo užívat svůj vlastní městský znak, konat týdenní trhy v sobotu a dva výroční trhy ročně – na den sv. Maří Magdaleny a sv. Mikuláše. Městečko Čkyně mělo odvolací právo do Sušice.

Během roku 1742 se zde střetla francouzská vojska s armádou královny Marie Terezie.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Bývalá synagoga

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Zucker (1842–1906), právník a politik
  • Jan Preisler, římskokatolický kněz, zavražděn roku 1995
  • prof. MUDr. Marie Pešková, DrSc. (1935–2008), přednostka I. chirurgické kliniky fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze
  • Štěpán Vlk (1894–1973), básník a spisovatel

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk : Městský úřad, 2006. 2 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]