Přeskočit na obsah

Dub (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dub
Kostel Rozeslání sv. apoštolů
Kostel Rozeslání sv. apoštolů
Znak městyse DubVlajka městyse Dub
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPrachatice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′30″ s. š., 14°0′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel425 (2025)[1]
Rozloha14,52 km²[2]
Nadmořská výška474 m n. m.
PSČ384 22
Počet domů171 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseDub 4
384 25 Dub
obec@dubuprachatic.cz
StarostaVáclav Novák
Oficiální webwww.dubuprachatic.cz
Dub
Dub
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce550183
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Dub (někdy označovaný jako Dub u Prachatic nebo Dub u Vodňan) se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, něco přes 5 km zjz. od Bavorova a necelých 11 km severně od Prachatic. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Bavorovská vrchovina, okrsek Husinecká vrchovina). Severně od Dubu se pod soutokem Dubského a Černého potoka prostírá Dubský rybník. Žije zde 425[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274, kdy je zmiňována jako sídlo Jana z Dubu. V první polovině 15. století se stali majiteli dubského panství Dubští z Třebomyslic, kteří od něj odvozovali i část svého jména. Začátkem 16. století panství držel Mikuláš Budkovský z Budkova, který jej v roce 1543 prodal Divišovi Boubínskému z Újezda. Jeho syn Petr panství vyměnil za zámek Střelu a novým majitelem se stal Vlachyně z Leskovce.[4]

Po smrti jeho syna Kryštofa získal panství v roce 1608 Pavel Kavka z Říčan. Ten se později aktivně zapojil do českého stavovského povstání, po jeho porážce mu bylo panství zkonfiskováno. Po vyplacení bylo vráceno jeho manželce Anežce, rozené z Hodějova. Pak panství získala její dcera Anežka, která se vdala za Miroslava Markvarta z Hrádku. Od jejich potomků panství koupil koncem 17. století hrabě Karel Filip Buquoy. I nadále panství střídalo různé šlechtické majitele.[4]

V roce 1865 velkostatek koupil pražský měšťan a podnikatel Josef Odkolek, bratr Františka Odkolka. Na počátku 20. století získala velkostatek Albína Bambergová, dcera Nicolase Bellota, spolumajitele zbrojařské firmy Sellier & Bellot. Posledními majiteli statku byla rodina Bromovských.[4]

V roce 1787 v obci vznikla škola, v roce 1805 byla postavena školní budova nedaleko kostela. Dne 29. října 1869 byla obec císařem Františkem Josefem I. povýšena na městys s právem konat čtyři výroční trhy a jeden pondělní trh týdenní. V roce 1871 zde byl otevřen poštovní úřad. V roce 1903 zde byla založena záložna.[5]

V první světové válce zahynulo přes 30 místních občanů.[6] V roce 1919 zde byla založena tělocvičná jednota Sokol. V komunálních volbách 1919 kandidovali občané na kandidátkách sociální demokracie a agrárníků. V roce 1920 byl v části městyse postaven vodovod.[5]

V letech 1941 až 1944 v městysu fungovalo stálé kino, na podzim 1941 zde byl promítnut film Jan Cimbura, který se natáčel nedalekých Jiřeticích. Promítání se účastnila i herečka Jiřina Štěpničková, která ve filmu hrála.[7]

Během druhé heydrichiády byla popravena dubská příslušnice Terzie Blahovcová, v červnu 1942 pak německá armáda prohledala celou vesnici a zadržela listonoše Františka Maška, u kterého byla nalezena větší částka v hotovosti a množství uniforem. O několik týdnů později zemřel v Terezíně.[7]

V únoru 1945 byly ve škole ubytováni němečtí uprchlíci z Pruské Slezsko, prchající před postupující Rudou armádou.[7] 8. května 1945 městys osvobodila 26. pěší divize americké armády.[6][7] Ta v obci zůstala do srpna 1945, kdy jí nahradila 94. divize.[7]

Po druhé světové válce z obce odešlo přes 100 obyvatel do vysídleného pohraničí, zejména do okresu Planá. Šlo zejména o chudé deputátníky, kteří bydleli na velkostatku.[7] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[8]

Kolem roku 1618 zde vznikla i židovská obec, uprostřed obce byla v 18. století postavena i malá synagoga. Roku 1838 zde žilo 18 židovských rodin. Obec se zmenšovala od počátku 20. století, v roce 1906 byla i prodána a na obytný dům přeměněna synagoga. Definitivně židovská obec zanikla v průběhu 2. světové války,[9] v březnu 1942 byly do Terezína deportováni poslední dva Židé z Duba, Hedvika Duxová a její neteř.[7] Jeden kilometr jižně od obce byl před rokem 1724 zřízen i Židovský hřbitov, poslední pohřeb v něm proběhl v roce 1940.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 191 1 100 1 053 1 035 1 035 1 039 866 563 522 454 435 382 398 398 376
Počet domů 152 160 153 156 159 157 158 155 142 121 114 148 162 162 171

Služby v obci

[editovat | editovat zdroj]

Má poštu, školu, ale nemá policii ani zdravotní středisko. Má vlastní vodovod, ale není plynofikována.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dubu (okres Prachatice).

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1990 k městysi patřily i Konopiště a Lipovice.[13]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 4 KOTĚŠOVEC, František. Archiv obce Dub 1837 – 1945 (1965) - Inventář [online]. Prachatice: 2010 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
  5. 1 2 Pamětní kniha obce Dub I.. Dub: Městys Dub Dostupné online. S. 96.
  6. 1 2 Dub [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
  7. 1 2 3 4 5 6 7 STARÝ, Václav. Dub: z minulosti jedné jihočeské obce a okolí. Dub: Obecní úřad Dub, 2004. 160 s.
  8. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  9. ↑ Dubské pamětihodnosti[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. 1 2 3 4 MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst: vývoj postavení a funkce městských sídel v dějinách územněsprávního členění českých zemí od roku 1850 do současnosti. Vyd. 1. vyd. Praha: Baset, 2006. 935 s. ISBN 978-80-7340-092-7. S. 191.
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 243, 296.
  14. ↑ Benoni, Julius. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
  15. ↑ Prašek, Emil. Hrvatska enciklopedija [online]. [cit. 2026-01-17]. Dostupné online. (chorvatsky)
  16. ↑ Prášek, Emil, 1884-1934. katalog.cbvk.cz [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Jihočeská vědecká knihovna v Českých [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dub_(okres_Prachatice)&oldid=25797898“