Bavorovská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bavorovská vrchovina
Nejvyšší bod 701 m n. m. (Stráž)
Rozloha 678 km²

Nadřazená jednotka Šumavské podhůří
Sousední
jednotky
Prachatická hornatina, Boubínská hornatina, Vimperská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Nepomucká vrchovina, Horažďovická pahorkatina, Putimská pánev, Blatská pánev
Podřazené
jednotky
Budětická vrchovina, Prácheňská pahorkatina, Volyňská vrchovina, Miloňovická pahorkatina, Husinecká vrchovina, Netonická vrchovina, Netolická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny rula, granodiorit, žula
Povodí Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-2F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.

Geomorfologické podcelky[editovat | editovat zdroj]

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Bavorovskou vrchovinou protékají řeka Otava, Blanice a Volyňka.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. Mapy ČÚZK