Přeskočit na obsah

Boubínská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boubínská hornatina
Pohled na Bobík a Boubín od bývalé osady Vyšný u Křišťanova
Bobík a Boubín

Nejvyšší bod1 362 m n. m. (Boubín)
Rozloha126 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko,
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)

Geologická stavba

[editovat | editovat zdroj]

Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.

Nejvyšší vrcholy

[editovat | editovat zdroj]
Boubín od Šumavských Hoštic
  • Boubín (1362 m)
  • Basumský hřeben (1290 m)
  • Boubínský hřet (1269 m)
  • Pažení (1281 m)
  • Bobík (1265 m)
  • Červený vrch (1203 m)
  • Větřín (1178 m)
  • Solovec (1155 m)
  • Jedlová (1089 m)
  • Včelenský vrch (1057 m)
  • Kupa (1044 m)
  • Zátoňská hora (1039 m)
  • Malý Bobík (1037 m)
  • Palečkovský vrch (1014 m)
  • V oboře (1006 m)

Geomorfologické okrsky

[editovat | editovat zdroj]

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
  • Včelenská hornatina – severní nižší část

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.