Železnorudská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železnorudská hornatina
Hřeben Královského hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou z Velkého Javoru
Hřeben Královského hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou z Velkého Javoru

Nejvyšší bod 1 343 m n. m. (Jezerní hora)
Rozloha 200 km²

Nadřazená jednotka Šumava
Sousední
jednotky
Jezvinecká vrchovina, Klatovská kotlina, Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Šumavské pláně
Podřazené
jednotky
Debrnická hornatina, Královský hvozd, Pancířský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko, Německo Německo
Horniny rula, svor, granodiorit
Povodí Vltava, Dunaj
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-1B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železnorudská hornatina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 200 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 893 m. Ze všech podcelků Šumavy má nejstrmější svahy – střední sklon dosahuje téměř 12°.[1] Na západě sousedí s Jezvineckou vrchovinou, na severu s Klatovskou kotlinou, Strážovskou a Svatoborskou vrchovinou, na východě s Šumavskými pláněmi. Hornatina je na šumavské poměry značně členitá, rozdělená širokým podélným údolím Úhlavy na dva zhruba rovnoběžné hřbety, které se na jihovýchodě spojují. Je vrásno-zlomového původu, ve vrcholových partiích jsou menší zbytky zarovnaného povrchu a četné skalní útvary glaciální a periglaciální modelace (Černé a Čertovo jezero, Ostrý, Špičák).

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Železnorudská hornatina je tvořena z biotitických a svorových rul a svorů moldanubika. V jihozápadní části je moldanubikum prostoupeno menšími útržky granodioritového masívu moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 27 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou:

Geomorfologické okrsky[editovat | editovat zdroj]

Pláně se člení na tři geomorfologické okrsky:

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V Železnorudské hornatině pramení Úhlava a Křemelná (zdrojnice Otavy) a Řezná (Regen, přítok Dunaje). Pozůstatkem ledovců jsou Černé a Čertovo jezero.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky) 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.