Vltavická brázda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vltavická brázda
Vltavická brázda u Nové Pece
Vltavická brázda u Nové Pece

Nejvyšší bod 815 m n. m. (Želnavský vrch)
Rozloha 136 km²

Nadřazená jednotka Šumava
Sousední
jednotky
Šumavské pláně, Boubínská hornatina, Prachatická hornatina, Želnavská hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Trojmezenská hornatina
Podřazené
jednotky
Hornovltavická brázda, Dolnovltavická brázda

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko, Rakousko Rakousko
Horniny rula, žula
Povodí Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-1F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vltavická brázda je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 136 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 851 m.[1] Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Boubínskou hornatinou, Prachatickou hornatinou a Želnavskou hornatinou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou a na jihu s Trojmezenskou hornatinou. Brázda je úzkou erozně denudační sníženinou protaženou ve směru severozápad – jihovýchod, s výškovou členitostí 50 – 100 m. Je založená na směrných tektonických poruchách, omezená příkrými zlomovými svahy. Ploché dno překrývá mocný kryt zvětralin, údolní niva Vltavy a četná rašeliniště (Mrtvý luh).

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Vltavická brázda prochází téměř všemi horninovými komplexy moldanubika (biotitické granitizované ruly, ortoruly, biotitické migmatitické pararuly, svorové ruly kaplické série) a moldanubického plutonu (dvojslídný granodiorit, dvojslídná žula, porfyrovitá žula).

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vltavickou brázdou protéká Vltava, stékají se zde Teplá a Studená Vltava. Více než třetina území je zatopena Lipenskou nádrží

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 

Související články[editovat | editovat zdroj]