České železniční rekordy
Rychlostní rekordy vozidel[editovat | editovat zdroj]
Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno. Tabulku níže obsahuje různé kombinace vozidel a zemí dosažení rekordu, které mají vztah k Česku, resp. Československu nebo Českým zemím v rámci Rakouska–Uherska.
| Datum | Rychlost [km/h] | Označení vozidla | Původ vozidla | Trakce | Vymezení rekordu | Popis | Traťový úsek | Zdroje |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1901 | 143 | KkStB řada 108 (275 ČSD) | Navrženo v Rakousku, vyrobila První českomoravská | Parní | Nejrychlejší lokomotiva vyrobená na území Česka (podle zahraničního návrhu). | Lokomotivy řady 108 představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl Karl Gölsdorf. Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v První českomoravské, ta je dodala v letech 1901–1903. Většinu dalších kusů vyrobila lokomotivka státních drah (StEG) ve Vídeňském Novém Městě. Při technicko-bezpečnostní zkoušce na trati Vídeň – St. Polten dosáhla lokomotiva československé výroby 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h. | Vídeň – St. Polten | [1] |
| 3. 6. 1936 | 148 | M 290.002 ČSD | Československo (Ringhoffer–Tatra, závod Kopřivnice) | Motorová | Nejrychlejší vozidlo ČSD domácí výroby.
Nejrychlejší motorový vůz ČSD. Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Dne 3. června 1936 absolvoval vůz M 290.002 zkušební jízdu na trase Česká Třebová – Přerov se zástupci Ministerstva železnic, všech ředitelství státních drah a závodů Tatra Kopřivnice. Během této jízdy dosáhl vůz mezi stanicemi Olomouc a Zábřeh na Moravě rychlosti 148 km/h na přibližně 500 m dlouhé dráze. Šlo o dosud nejvyšší dosaženou rychlost na tratích ČSD a také o nejrychlejší vozidlo ČSD. Traťový úsek mezi Přerovem a Českou Třebovou pak zdolal se dvěma zastávkami při cestovní rychlosti 110 km/h. Chod vozu zůstával i při vysokých rychlostech klidný.
Řady M 290.0 je se svou konstrukční rychlostí 130 km/h dosud nejrychlejším motorovým vozem domácí produkce v pravidelném provozu na českých a slovenských kolejích. |
Česká Třebová – Přerov | [2][3] |
| 10. 9. 1946 | 165 | SVT 137.852 (M 494.001 ČSD) | Německo (Linke-Hofmann AG Breslau, AEG, SSW) | Motorová | Nejrychlejší vozidlo ČSD (zahraničního původu).
Nejrychlejší motorová jednotka ČSD (zahraničního původu). Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
Z jednotky Köln (u ČSD Modrý blesk) se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o rekord ČSD, ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD). | Praha – Česká Třebová | [4] |
| 27. 8. 1964 | 162 | 498.106 ČSD | Československo (Škoda) | Parní | Rekord československých parních lokomotiv.
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Během roku sloužily na okruhu lokomotivy 498.106 a 115. Oficiálního rekordu 162 km/h dosáhla lokomotiva 498.106 na konci srpna – obsluhoval ji strojvedoucí Robert Procházka a topič Miloslav Houba. Jde o rekord československých parních lokomotiv. V září údajně dosáhla rychlosti lokomotiva 167–168 km/h, ale došlo k závadě, takže rekord nebyl uznán. Strojvedoucí Procházka naznačil, že atakovali i 175 km/h. | Zkušební okruh v Cerhenicích | |
| 5. 9. 1972 | 219 | E 469.3030 ČSD | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Československa).
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Lokomotiva dnešní řady 124.601 byla vyrobena jako poslední kus série řady 123 a byla vybavena podvozky nové generace pro rychlost až 200 km/h a také výkonnějšími trakčními motory, umožňujícími dosažení vysokých rychlostí. Cílem bylo otestovat nové technologie pro vývoj lokomotiv řady 350 a příbuzných lokomotiv pro Sovětský svaz. Při zkouškách na okruhu v Cerhenicích lokomotiva dosáhla do té doby nejvyšší rychlosti na československých železnicích, 219 km/h | Zkušební okruh v Cerhenicích | |
| 1973 | 224 | E 469.3030 ČSD | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území československa) | Později byla lokomotiva 124.601 převezena k dalšímu testování na polygon poblíž Majkopu v SSSR, který umožňoval jízdy ještě vyšší rychlostí. Při rychlostním testu tu v létě 1973 zaznamenala rychlost 224 km/h. | Zkušební okruh u Majkopu v SSSR | |
| srpen 1976 | 176 | T 499.0001 ČSD | Československo (ČKD) | Motorová | Rekord československých motorových lokomotiv. | Rekord byl dosažen během zkušebních jízd při prověřování dynamiky pohonu náprav a dynamiky jízdy při trvalé rychlosti 160 km/h pro získání dat k úpravě výpočetního modelu pro výpočty vypružení lokomotivy při vyšších rychlostech. Při jedné z těchto jízd maximální povolenou rychlostí 160 km/h (která tehdy byla zároveň nejvyšší povolenou rychlostí na velkém zkušebním okruhu) byla nevědomě dosažena rychlost 176 km/h, která je dodnes oficiálně platným nepřekonaným rychlostním rekordem motorových lokomotiv v Československu. Vlivem chybné kalibrace rychloměru na aktuální průměr náprav totiž v době zmíněné jízdy ukazoval rychloměr lokomotivy rychlost jen těsně přesahující 160 km/h. Že byla skutečná rychlost vyšší se zjistilo až po vyhodnocení záznamů nezávislého měření rychlosti. | Zkušební okruh v Cerhenicích | [5] |
| 10. 4. 2002 | 216 | 1116.015 ÖBB | Siemens | Elektrická | Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená mimo zkušební okruh v Cerhenicích. |
Souprava ve složení měřící vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98 maximální rychlosti 216 km/h, což je nejvyšší rychlost dosažená mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích.
Rekord byl vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, železniční spodek a svršek. Protože ČD lokomotivou ani měřícím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB, které poskytly lokomotivu 1116.015 (Taurus) a měřící vůz trakčního vedení včetně personálu. |
Vranovice – Břeclav | [6] |
| 18. 11. 2004 | 237 | 680.001 ČD | Itálie (Alstom) | Elektrická | Nejrychlejší elektrická jednotka ČD (zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
Nová jednotka Pendolino pro ČD dosahovala při zkušebních jízdách rekordních rychlostí několik dnů po sobě. Už ve středu jela rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometrů v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr a tak rozhodl měřící pokus v opačném směru. Nejrychleji jen vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhla 237,04 km/h. | Vranovice – Podivín | [7][8] |
| mezi 2005–2011 | 253 | 1216.903 | Siemens | Elektrická | Nejrychlejší vozidlo ČD (zahraniční výroby). | V roce 2019 odkoupily ČD dvojici lokomotiv Taurus. Stroj 1216.903 vyvinul při technicko-bezpečnostní zkoušce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale podstoupil v zahraničí ve službách výrobce a předchozího majitele. | ? (zahraničí) | [8] |
| 2. 9. 2006 | 357 | 1216.050 ÖBB | Siemens | Elektrická | Nejrychlejší lokomotiva zahraniční výroby v provozu v Česku. | V sobotu 2. září 2006 vytvořil v Německu stroj rakouských železnic ÖBB s číslem 1216 050 nový světový rychlostní rekord, dosažený samostatnou lokomotivou: 357 km/h. Stroje této řady byly od roku 2008 zajížděly na mezinárodních vlacích také do Česka, kde ale jezdily pouze 140 km/h. Později bylo několik strojů pronajato Českým drahám pro vozbu vlaků Railjet a konečně v roce 2019 si dva stroje této řady ČD zakoupily z druhé ruky do vlastního majetku. | VRT Norimberk – Mnichov | [9] |
| 2007 | 262 | ČS200.009 | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území Československa). | Lokomotivy ČS200 byly vyráběny v letech 1974 a 1979 v Československu ve Škodě pro export do Sovětského svazu a pro provoz rychlíků na trati Moskva – Petrohrad při maximální rychlosti 200 km/h. Při testování v roce 2007 lokomotiva dosáhla maximální rychlosti 262 km/h, čímž se stala nejrychlejší lokomotivou vyrobenou v Československé republice. | Moskva – Petrohrad | |
| mezi 2008–2010 | minimálně 220 | 380 ČD | Česko (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Česka). | Přestože nejvyšší dosažená rychlost lokomotivami Škoda 109 E nebyla nikde výrazně prezentována, při technicko-bezpečnostních zkouškách na rychlost 200 km/h musely tyto stroje prokázat schopnost jízdy rychlostí alespoň o 10 % vyšší, tedy 220 km/h. | Zkušební okruh v Cerhenicích |
Rekordy infrastruktury[editovat | editovat zdroj]
Toto je přehled rekordů týkajících se železničních tratí v Česku:
- Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti Správy železnic – ozubnicová trať Tanvald - Harrachov, 58 ‰
- Nejmenší poloměr oblouku v síti Správy železnic – úzkorozchodná trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, oblouk o poloměru 75 m
- Nejvýše položená železniční stanice v síti Správy železnic – Kubova Huť v nadmořské výšce 995 m n. m.
- Nejníže položená železniční stanice v síti Správy železnic – Dolní Žleb v nadmořské výšce 127 m n. m.
- Nejdelší železniční tunel v síti Správy železnic – Tunel Ejpovice, na trati Praha – Plzeň, s délkou 4150 m[10]
- Nejvyšší povolená rychlost v pravidelném provozu na síti Správy železnic – 160 km/h
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pestrý týden. 12.3.1938, roč. 13, čís. 11. Dostupné online.
- ↑ Motorový vůz Slovenská střela. Venkov. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4.6.1936, roč. 31, čís. 130, s. 6. Dostupné online. ISSN 1805-0905.
- ↑ BOSÁČEK, Josef; MARUNA, Zdeněk. 50 let Slovenské strely. Železničář. 1986, roč. 36, čís. 16. Dostupné online. ISSN 0322-8002.
- ↑ MARTINEK, Michal. Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1). Praha: Corona, 2015. 243 s. ISBN 978-80-86116-47-1. Kapitola Cesta ke Ganzu, s. 22–84.
- ↑ Řada 150 (ex E499.2) [online]. Prototypy.cz, rev. 2010-06-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Nejrychlejší vlak v historii ČD jel rychlostí 216 km/h. spz.logout.cz [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vlak Pendolino překonal rychlostní rekord. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. 2019-11-18 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Německá lokomotiva uháněla rekordních 357 km/h. iDNES.cz [online]. 2006-09-02 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ http://vlak.wz.cz/zelrekord_cr.html