Mladkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Králicku. O části města Boskovice pojednává článek Mladkov (Boskovice).
Mladkov

Kostel a lípa
Znak obce Mladkov
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0534 580651
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Králíky
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,8 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 534 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 508 m n. m.
PSČ 561 67
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 4
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Mladkov 95
Starosta Teodor Šmok
Oficiální web: mladkov.cz
Ofic. web OÚ: mladkov.cz
Email: starosta@mladkov.cz
Mladkov
Mladkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladkov (německy Wichstadl) je podhorská obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, nedaleko polských hranic, 14 km východně od Žamberka. Žije zde 534[1] obyvatel. Prochází jí hlavní silnice II/312 spojující města Žamberk a Králíky. Součástí obce jsou i vesnice Dolany, Petrovičky a Vlčkovice. Prochází tudy železniční trať Letohrad - Lichkov se zastávkou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První němečtí zemědělci do oblasti pravděpodobně přišli již za Přemysla Otakara II., který v župě, kterou koupil od pánů ze Švabenic, nechal mýtit rozsáhlé pomezní hvozdy bez komunikací a na příhodných místech nechal založit osady a stavět hrady. Obec Mladkov je připomínána poprvé v roce 1350 v souvislosti s dosazením faráře do farního kostela. Z této doby pochází také listina Karla IV., která dokládá existenci celnice, které ve středověku vznikaly tam, kde komunikace opouštěly osídlený kraj a vstupovaly do pomezních hvozdů. Památkou na celnici je i jméno místní části obce Celné. Starší názvy obce Mladkov zní: lat. Wichstadium, něm. Wichstadtl, pův. Wyskenstadt, Witkenstadt, také Mlatkow, Durchwusch-Stadtl, Wuchstadtl.

V souvislosti s hornickou činností, za kterou do oblasti přišli němečtí horníci, dostal Mladkov také městská práva. Ve 14. století oblast patřila pánům ze Žampachu. Hrad Žampach Karel IV. dobyl a majetek i s clem Mladkovským daroval Čeňku z Potštejna. Přírodní podmínky místa vymezovaly skromné rozměry středověké lokace. Na jedné straně strmé svahy nad řekou, na druhé straně poměrně široký pás inundačního území podél pravého břehu řeky. Základem obce je drobné náměstí nepravidelného tvaru, protažené podél cesty přicházející z jihu podél Orlice a pokračující strmým údolím potoka do sedla Bystřických hor a do Kladska. Příčná cesta odbočovala z horní části náměstí. Sídlo pravděpodobně těžilo z postavení hornického sídliště a nemělo zemědělský charakter (odkázáno na dovoz potravin). Domy byly v této rané době již poměrně velké, ale neměly zemědělské zázemí. Exponovaná pohraniční poloha byla chráněna opevněným areálem kostela.

Z roku 1513 jsou zmínky i opevněném sídle s hradbami či parkánovým opevněním a příkopem, v dobových dokumentech je nazýváno srubem, zmiňována je existence pivovaru. Srub stál na strmé skále na pravém břehu Orlice, skála ze třech stran spadá do údolí Orlice, pouze ze severní strany navazující na okolní rovinatý terén. Nepatrná terénní vlna v těch místech je snad pozůstatkem tehdejšího opevnění. V 16. století ale došlo ke kolonizaci 10 km východně vzdáleného Králicka, kam mohla část obyvatel odejít a Mladkov tak postupně ztratil své postavení posledního kolonizovaného pohraniční v oblasti. V roce 1577 byl Mladkov uváděn jako městečko se sklářskou hutí, pro kterou zde byl dostatek dřeva i potřebných nerostů a která zajišťovala obživu. Zprávy vypovídají o mimořádně skromných poměrech a celkovém počtu 28 domů.

Velký růst oblast zažívá od 17. do 19. století, kdy vznikají tři řemeslnické čtvrti. Jednak naproti městečku za potokem v okolí nového zděného kostela a fary z roku 1697. Velikost kostela vypovídá o nárůstu počtu obyvatel v této době. Východně od náměstí se zástavba rozrůstá podél řeky. A jižně od městečka při řece dokonce vzniká zástavba kolem nové protáhlé návsi. V 17. století vznikla v obci škola. Raně barokní úpravy kostela sv. Jana Křtitele byly provedeny v letech 1736-1744. Jednolodní, křížově sklenutá loď, valeně sklenutý polygonální presbytář, po obou stranách lodi tři arkádové kaple s tribunami nad nimi, barokní zařízení kostela z místní dílny, oltář se sochami sv. Anny a sv. Jáchyma, obraz křtu Kristova, socha sv. Jana Nepomuckého, v blízkosti kostela sousoší Kalvárie.

V roce 1869 byl v obci absolutní maximální počet obyvatel a dlouhodobě největší počet domů (159/1083). Na základě podmínek kapitulace z války s Prusy je v roce 1874 dokončena železnice z Ústí nad Orlicí do Kladska, zastávka v obci je však zřízena až v roce 1899. Železnice sice přispěla k rozvoji řemesel, ale došlo k stavební stagnaci. V roce 1927 byl postaven činžovní dům u železniční zastávky pro českou menšinu (719 obyvatel, z toho 129 Čechů). V roce 1930 pro nedostatek financí nebyl realizován záměr stavby lázní na radioaktivních pramenech. V letech 1935 až 1938 bylo vystavěno betonové hraniční opevnění. Do roku 1945 docházelo k dostavbě volných ploch v malebné zástavbě, zejména v jižní části obce. Domy mají charakter jednak netradiční “vilkové” architektury, často s historizujícími prvky, stále se však staví i tradičně řešené domy v důsledku neměnného systému zemědělského hospodaření a řemeslnické výroby.

Po vysídlení obyvatelstva německé národnosti, k němuž byl vydán příkaz již 16. května 1945, je okres Žamberk dosídlován českým obyvatelstvem z vnitrozemí, odhad osídlení v roce 1947 je ale jen 50-60 % původního předválečného stavu, k roku 1950 je uváděno 451 obyvatel. V zástavbě došlo k rušivým demolicím a modernizacím. Nejtěžší ránou bylo zboření severovýchodní části náměstí kvůli možnosti vjezdu autobusů a nákladních vozidel (1955), na místě zbořených domů byl zřízen parčík. Pro zaměstnance státního statku postaveny v 70. letech 20. století bytové domy, které k tradiční zástavbě vesnice nemají žádný vztah, podobné je to s další zástavbou z doby socialismu v centru obce: novostavba kulturního domu při hostinci na místě původních stodol, novostavba samoobsluhy, zemědělských provozů, aj.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska dochovaných hodnot stojí za zmínění domy na západní straně náměstí, četné domovní kamenné portály, kamenná kašna a mariánský sloup na náměstí, klasicistní dům uprostřed východní strany náměstí se zazděným podloubím. Dále pak tradiční roubené a poloroubené domy, nejstarší z konce 18. století a začátku 2. poloviny 19. stoletía v neposlední řadě pak několik objektů „vilkového“ charakteru v historizujících slozích z meziválečného období.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Od 1. prosince 2013 mají v obci Mladkov dle České databanky rekordů na základě uděleného certifikátu od pelhřimovské agentury Dobrý den Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom.[2] Jedná se o smrk ztepilý o výšce 30,57 m, s odhadovaným stářím 75 až 80 let,[3] rostoucí nedaleko Tiché Orlice a jen pár desítek metrů od centra obce, který je každoročně vánočně zdoben. V roce 2014 došlo ke kompletní náhradě původního osvětlení, kdy staré žárovky nahradila nová instalace, složená z 8000 moderních LED diod. Na špici rekordního smrku se nachází nová 3D hvězda a její tvar je tak nyní viditelný ze všech směrů. O zdobení stromu se stará SDH Mladkov, osvětlení dodala firma ATELIR MAUR.[4]

V obci působí mj. malá pobočná provozovna družstva Dřevotvar Jablonné nad Orlicí, která se specializuje na výrobu luxusních uzavřených zahradních dřevěných altánů typu Gazete, Gloriette a Pagode, určených zejména pro zahraniční odběratele, např. německou firmu Gaiger.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom
  3. Rekordní smrk roste v Mladkově
  4. Slavnostní rozsvěcení vánočního smrku v Mladkově 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]