Řepníky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řepníky
Kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Vavřince

znak obce Řepníkyvlajka obce Řepníkyznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0534 572209
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Vysoké Mýto
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 10,95 km²
počet obyvatel: 374 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 430 m n. m.
PSČ: 538 54 až 538 65
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Řepníky 34
53865 Řepníky
starostka: Ing. Stanislava Dostálová
Oficiální web: www.obecrepniky.cz
E-mail: obec.repniky@worldonline.cz

Řepníky
Red pog.svg
Řepníky
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Řepníky (německy Repnik) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1167. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 426 obyvatel.

Úryvky z řepnické kroniky (1930)[editovat | editovat zdroj]

Původ jména:

„Kdy vznikla osada, nelze určitě zjistiti. O stáří svědčí starobylá křtitelnice, nyní z části zazděná v předsíni chrámové, pocházející z prvních dob křesťanských. Nezachovala se však celá, schází jedna noha. Jméno obdržela osada asi od zaměstnání obyvatelstva. Zde se pěstovala více než kde jinde řepa bílá (hlavatice), která bývala lidmi obyčejnou denní potravou jako chleba, a podnes se ji zde daří znamenitě.
První historická zmínka o Řepníkách je již v darovací listině z r. 1167, kterouž nadání učinil kníže (král) Vladislav II. (I.) (panoval 1142 - 1173) novému latinskému klášteru Premnoštranskému v Litomyšli po odchodu Benediktinů z Litomyšle do Podlažic. V listině této, která prý je podložena a asi o 100 let později psána, stojí: „Ego rez Wladislavus dedi predium meum Repine…“ = „Já král Vladislav věnoval jsem statek svůj Řepnický…“

Další historie:

„Ve 13. stol. náležely Řepníky k župě Vratislavské a ve 14. stol. byly již osadou farní. Když bylo zřízeno biskupství v Litomyšli, statky klášterní tomuto biskupství většinou připadly a s nimy i Řepníky s farním kostelem v roce 1349. Když pak v roce 1398 biskup Boží dům (Nové Hrady) postoupil klášteru Podlažickému, připadly s ním i Řepníky témuž klášteru a zůstaly při panství tam až do válek husitských. Po válkách husitských (1436) zapsáno jest panství biskupské, Podlažické a Novohradské pánům Kostkům z Postupic, kteří vynikali dary (výborní diplomati) a byli přívrženci Českých Bratří, k nimž se veřejně hlásili a je na svém panství podporovali (Jan Augusta, tiskárna aj.) Za vlády těchto vystavěn v Božím domě pěkný nový hrad, po němž osada Nový Hrad (nyní Nové Hrady) nazvána.
V roce 1559 postoupeno k zpupnému dědictví Janovi Žateckému z Vejkrštofu. Tehdy k tomuto panství také náležela rychta Řepnická (Řepníky, Střemošice a Zádolí). V roce 1583 koupil zámek Nový Hrad se všemi vesnicemi Mikuláš z Lobkovic. Zemřel 1588 a zůstali po něm dva nezletilí synové Jan Viktorin a Mikuláš. Později (1594) bylo panství mezi ně rozděleno tak, že Janovi Vikt. dostala se tvrz Týnecká a sní rychta Řepnická. Obec Řepníky čítala r. 1790 63. čísel domovních. Do 1. října 1785 byla povinna robotou panství Hrochovotýneckému a to: 1248 dní potahy dvojspřežnými, 2184 dní potahy jednospřežnými a 1236 dní prací ruční. Mimo to odváděla dávky: za kuřatam 5 zl. 36 kr., za len 9 zl. 24 kr. a jiné celkové poplatky činily ročně 612 zl. 4 kr. 3/4 denáru.“

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Poklona (nad střemošickou strání)
  • Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z roku 1783. Hlavní oltář přenesen z kostela ve Vysokém Mýtě, kazatelna rokoková, kamenná křtitelnice.
  • Na hřbitově hranolová dřevěná zvonice, před ní kamenný krucifix z roku 1823.
  • Klasicistní fara z roku 1791 stavěna dle plánů zdejšího faráře K. Weebera. Uvnitř je jeho portrét.
  • Pamětní deska rodákovi PhDr. Janu Sobotkovi (1862–1931), profesorovi matematiky na Karlově univerzitě.
  • Slovanské hradiště s valy a příkopy, archeologické naleziště, zhruba 2 km na severozápad od vesnice.

Kultura a sport v obci[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kulturní dům (v současné době[kdy?] ale probíhá jeho vnitřní rekonstrukce). Ze sportovišť lze jmenovat volně přístupné víceúčelové hřiště s pevným povrchem a od 1. června 2007 obecní úřad také umožnil zapůjčování a pronájem tenisového dvorce. V letních měsících je k dispozici také koupaliště v centru obce.

Katastr obce protíná značená turistická stezka a dvě cyklotrasy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]