Jamné nad Orlicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jamné nad Orlicí
Pohled na školu a kostel od památného tisu
Pohled na školu a kostel od památného tisu
Znak obce Jamné nad OrlicíVlajka obce Jamné nad Orlicí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 580392
Pověřená obecJablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel701 (2021)[1]
Rozloha10,59 km²
Katastrální územíJamné nad Orlicí
Nadmořská výška596 m n. m.
PSČ561 65
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJamné nad Orlicí 280
jamne@jamne.cz
StarostaIng. Václav Filip (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.jamne.cz
Jamné nad Orlicí
Jamné nad Orlicí
Další údaje
Kód obce580392
Kód části obce56626
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jamné nad Orlicí (německy Jamnei an der Adler) je obec v okrese Ústí nad Orlicí, v Pardubickém kraji. Žije zde 701[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce mělo podobu Jamná, Jamný a Jamné. Až výnosem ministerstva vnitra byl dne 23. února 1922 určen název Jamné nad Orlicí. První zachovaná písemná zpráva o Jamném a jeho kostele pochází z roku 1336. V roce 1358 patřilo zdejší panství litomyšlskému biskupství. Ve zmatcích husitských válek se majitelé několikrát změnili. Po roce 1521 patřilo okolí rodu pánů z z Pernštejna. Dne 7. července 1622 koupil panství Lanškrounské a Lanšperské Karel z Lichtenštejna. Lichtenštejnům patřilo panství až do vzniku samostatné republiky v roce 1918.

V roce 1807 si vystavěla obec první školu. Když byla její kapacita překročena, bylo započato se stavbou školy nové, ta byla dokončena v roce 1862. V roce 1883 byl dostavěn a vysvěcen katolický kostel Nejsvětejší Trojice. V roce 1904 se zde narodil a v roce 1910 nastoupil do místní školy František Filip, který se narodil bez rukou. Přesto dokázal díky pochopení a pomoci svého okolí své postižení překonat. Svůj životní osud literárně zpracoval v několika knížkách. Od 6. června 1914 je v obci poštovní úřad. Od 10. října 1928 zaveden do poloviny obce vodovod (zbytek obce od jara následujícího roku). Dne 20. února 1929 byl zaveden elektrický proud. Od 1. prosince 1934 byla povolena železniční zastávka na trati Letohrad - Lichkov. V současnosti obstarávají dopravní spojení s okolím hlavně autobusové spoje.

Tradiční místní výroba kartáčových dřev a vařeček byla v padesátých letech soustředěna do družstva Dřevo, v roce 1961 přejmenovaném na Dřevotvar Jablonné na Orlicí, které vystavělo v roce 1966 v Jamném nový moderní závod na výrobu vařeček, kopistů, obraceček a dalšího dřevěného kuchyňského náčiní, jenž je nyní největším producentem tohoto sortimentu u nás. Jeho roční produkce vařeček převyšuje milion kusů. Nemalá část jeho výroby, na níž se podílí čtyřicítka zaměstnanců, míří i na vývoz, a to především do zemí EU, zejména pak do Velké Británie, ale i do Spolkové republiky Německo a do skandinávských zemí.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • František Filip (1904–1957), tělesně postižený spisovatel, známý též pod přezdívkou „Bezruký Frantík“
  • Dominik Filip (1826-1902) , římskokatolický kněz, zakladatel podpůrného spolku nemocných kněží a apoštolský protonotář ,prelát v Meránu. Zasloužil se o vybudování kostela Nejsvětější Trojice, fary a hřbitova v Jamném nad Orlicí. Díky jeho dobročinnosti se mohly pořídit věžní hodiny a postranní oltáře.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]