České Heřmanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
České Heřmanice

kostel svatého Jakuba Většího
Znak obce České HeřmaniceVlajka obce České Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0534 580040
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vysoké Mýto
Historická země Čechy
Katastrální výměra 9.96 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 565 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 309 m n. m.
PSČ 565 52
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse České Heřmanice 75
565 52 České Heřmanice
Starosta Pavel Eliáš
Oficiální web: www.ceskehermanice.cz
Email: ou@ceskehermanice.cz
České Heřmanice
České Heřmanice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys České Heřmanice (německy Böhmisch Hermanitz) se nachází ve východních Čechách a to v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí, zhruba 7 km vjv. od Vysokého Mýta a 8 km severozápadně od Litomyšle. V současnosti mají České Heřmanice asi 530 obyvatel, rozkládají se na výměře 997 ha v katastrálním území České Heřmanice a katastrálním území Chotěšiny. Spravuje je sedmičlenné obecní zastupitelstvo. České Heřmanice jsou členem Svazku obcí mikroregionu Vysokomýtsko, Svazu měst a obcí České republiky a sdružení obcí SO OBORA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi Heřmanice se datuje k roku 1226, kdy se uvádí, že Svatoslav z Heřmanic (Suatozlav de Hermannic), který sídlil na Heřmanicích coby první známá osobnost a majitel zdejší dědiny, je zaznamenán na královské listině Přemysla Otakara I. Z toho vyplývá, že dědina byla zřejmě založena dříve. Také z dějin Heřmanic je zřejmé, že se mohou počítat mezi nejstarší osady v litomyšlském okolí.

Doba, kdy byly Heřmanice v rozkvětu, je doba, kdy byl pánem v Heřmanicích pán Bohuněk z Adršpachu, jehož působení je ohraničeno léty 14601506 a který vymohl na králi Vladislavovi, aby ves byla povýšena na samostatné městečko, které bude požívat práv jako jiné podobná města. To bylo stvrzeno královskou listinou a opatřeno královskou pečetí. Obdržela tehdy právo mít každý čtvrtek trh a na sv. Jakuba jarmark, který měl trvat po osm dní, a další jiná městská privilegia tehdejší doby.

V pozdější době přibyly k Českým Heřmanicím osady, Netřeby založeny roku 1661 a Borová založena roku 1698, když litomyšlské panství vlastnili Tranmansdorfové, kteří tyto osady v blízkosti Heřmanic založili. Osídlení osad tvořili „hraběcí chalupníci“ a jejich založením bylo sledováno lepší využití lesní půdy, která osídlencům byla přidělena do nájmu. Netřeby a Borová byly ovšem k obci Heřmanice přivtěleny až podle josefínského katastru od roku 1785. V 18. století se také v názvu vsi objevuje přívlastek České, pro odlišení od Heřmanic Německých (Horních).

Do roku 1923 byly České Heřmanice městysem. V roce 1960 byla v rámci územněsprávní reorganizace ještě k Českým Heřmanicím přičleněna do té doby samostatná obec Chotěšiny s vlastním katastrálním územím. Od 14. dubna 2016 jsou České Heřmanice opět městysem.[2]

Vybavenost obce[editovat | editovat zdroj]

Zájmová sdružení občanů[editovat | editovat zdroj]

  • SDH České Heřmanice, Chotěšiny, Netřeby
  • TJ Sokol České Heřmanice
  • Myslivecké sdružení Březina České Heřmanice
  • Farní společenství sv. Jakuba
  • ČČK České Heřmanice

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jakuba Většího, poprvé připomínán roku 1350, přestavován 1547 a 1720-1733
  • Venkovská usedlost čp. 30
  • Sýpka u čp. 49

Části obce[editovat | editovat zdroj]

(počty domů a obyvatel dle sčítání lidu roku 2001)
  • Borová (17 domů, 37 obyvatel)
  • České Heřmanice (111 domů, 355 obyvatel)
  • Chotěšiny (27 domů, 65 obyvatel)
  • Netřeby (33 domů, 75 obyvatel)

Netřeby[editovat | editovat zdroj]

Osada Netřeby leží jihovýchodním směrem asi 2 km od Českých Heřmanic na silnici spojující město Choceň s Litomyšlí. Tvoří ji zhruba 35 obytných domů, hasičská zbrojnice víceúčelová stavba “hala“ a drůbežárna. Ve vsi žije asi osmdesát obyvatel, za prací většinou dojíždějících do okolních měst. Děti navštěvují školu v Českých Heřmanicích, Sloupnici, Litomyšli případně jinde.

Netřeby byly založeny na panské půdě roku 1661. Tato lokalita však byla osídlena o několik staletí dříve. Na místě Netřeb stála ves Švábenice zmiňovaná již roku 1167 ve vztahu k Litomyšlskému klášteru. Tehdejší vlastníci páni ze Švábenic sídlili na tvrzi či na hradu v Heřmanicích. Nejznámější z nich Vítek spravoval tuto oblast počátkem 14. století. Nedaleké údolí směřující podél potoka k Cerekvici nazývané dnes Švábenice mělo důležitou funkci v dobách středověku. Dvě strážní věže zde postavené dbaly na ochranu pocestných na Trstenické stezce. Typickým přírodním znakem oblasti jsou rybníky s flórou a faunou, která potěší každého turistu, přírodovědce nebo každodenně místní obyvatele. Je to Velký netřebský rybník, Heřmánek, Šváb a ve vesnici pak Malý netřebský rybník.

V dnešní době je většina obyvatel obce sdružena ve Sboru dobrovolných hasičů. Všeobecně pak platí, že cokoliv se v osadě pořádá, je prací i organizací pověřen téměř každý občan. Obdivuhodná je jejich schopnost zapojit do díla i chalupáře.[zdroj?] Každé dva roky pořádají Netřebští hasičský ples, každý pátý rok sjezd rodáků.

Borová[editovat | editovat zdroj]

Borová je od Českých Heřmanic vzdálena asi 2 km k východu. Koncem 17. století se jako jedno z výhodných míst pro založení nové osady ukázala pustina mezi Heřmanicemi a Sloupnicí. Tímto územím vedla významná cesta spojující Vysoké Mýto s Českou Třebovou. Na návrší u této cesty stála panská hospoda. V roce 1698 poblíž hospody, hojně navštěvované okolo projíždějícími formany, na zbývající panské půdě byly postaveny první chalupy. Jejich počet asi nebyl vyšší než 4. Jméno nově vzniklé osadě dal převládající lesní porost. Tak vznikla Borová. Příslušníci první generace obyvatel Borové museli překonat řadu těžkostí, ale vytrvali na půdě, kterou pracně přetvářeli a která nebyla ani jejich.

Zápisy o narození, úmrtí a oddavkách prvních obyvatel Borové byly zaznamenávány do matrik v Brandýse nad Orlicí. Od roku 1711 začaly být vedeny matriky na farním úřadě v Heřmanicích. Při očíslování domů, provedeném v roce 1770, bylo již v Borové 9 domů. Měření rolí, luk, lesů a všech jiných pozemků bylo provedeno v roce 1785 a má název „Josefínský katastr“. Borová je v tomto katastru uvedena jako přivtělená k obci Heřmanice.

Závislost obyvatel na vrchnosti skončila se zrušením roboty v roce 1848. Na místo rychtáře dosazovaného vrchností, vytváří se obecní samospráva v čele se starostou. V roce 1869 byl postaven kamenný kříž u silnice uprostřed vsi. Při sčítání obyvatel, provedeném v tomto roce, bylo v Borové napočítáno 106 obyvatel.

S současnosti má osada Borová 19 obytných domů a žije zde 34 obyvatel. Přírodní zajímavostí je romantické údolí Sloupnického potoka, který protéká hned pode vsí a lesní zákoutí „Pod Labem“.

Chotěšiny[editovat | editovat zdroj]

Chotěšiny jsou situovány zhruba 1,5 km severně od Českých Heřmanic. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1307. V roce 1848 bylo v Chotěšinách 23 domů a žilo zde 108 obyvatel. Před rokem 1848 byly Chotěšiny samostatnou obcí a patřily k panství Vysoké Mýto. Po roce 1848 se sloučily s Vračovicemi a Orlovem v jednu politickou obec. Při volbách roku 1882 se odtrhly a staly se opět samostatnou obcí. Chotěšiny byly připojeny k Českým Heřmanicím v roce 1960. Hospodářsky se sloučila jednotná zemědělská družstva již 1. ledna a začala společně hospodařit. Politicky pak byly Chotěšiny připojeny k Heřmanicím od 1. července. Chotěšiny měly v této době 31 popisných čísel. V současné době je počet obyvatel šedesát sedm.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Rozhodnutí předsedy PS č. 48k stanovení obce České Heřmanice městysem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]