Červená Voda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Králicku. Další významy jsou uvedeny na stránce Červená Voda (rozcestník).
Červená Voda
Pohled na obec Červená Voda z Křížové hory
Pohled na obec Červená Voda z Křížové hory
Znak obce Červená VodaVlajka obce Červená Voda
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 580015
Pověřená obecKrálíky
Obec s rozšířenou působnostíKrálíky
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 927 (2022)[1]
Rozloha47,34 km²
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ561 61
Počet domů876 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduČervená Voda 268
561 61 Červená Voda
urad@cervenavoda.cz
StarostaIng. Petr Mareš, Ph.D.
Oficiální web: www.cervenavoda.cz
Červená Voda
Červená Voda
Další údaje
Kód obce580015
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červená Voda (německy Mährisch Rothwasser)[3] je obec, která se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice s centrem na Moravě, na severovýchodě okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. V obci žije přibližně 2 900[1] obyvatel. Rozkládá se v nejjižnějším údolí Kladské kotliny zvaném Králická brázda, u hranic s okresem Šumperk (jižně a východně) a Polskem (severně). Táhne se podél silnice první třídy I/11 od křižovatky se silnicí první třídy a podél okolních silnic třetí třídy.

Obec protíná řeka Březná, která se nedaleko Hoštejna vlévá do Moravské Sázavy. Centrum obce, místní část Červená Voda leží asi 6 km od Králík, 16 km od Jablonného a 26 km od Lanškrouna a Šumperku. U obce se také nachází zámek Mlýnický Dvůr, Červená Voda. Nad Červenou Vodou se nachází vrch Křížová hora s rozhlednou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1596.[4]

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na osm katastrálních území (zároveň místní části a ZSJ), z nichž se nachází na Moravě:

Do Čech potom patří:

Z výše uvedeného bezprostředně vyplývá, že územím obce Červená Voda prochází též hlavní evropské rozvodí, tj. hranice mezi úmořími Černého moře a Severního moře.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází regionální železniční trať 024 z Dolní Lipky (Králíky) do Štítů s následujícími zastávkami:

  • Dolní Orlice
  • Červená Voda
  • Červená Voda-Pod rozhlednou
  • Moravský Karlov
  • Bílá Voda
  • Mlýnický Dvůr

V roce 2011 navrhla společnost IREDO, najatá Pardubickým krajem, v rámci tzv. optimalizace dopravy zastavit na trati osobní dopravu a nahradit ji upravenými autobusovými linkami. Proti tomuto záměru vznikla petice místních, nesouhlas vyjádřil i starosta obce.[5] Později bylo krajem prosazováno ukončení v Moravském Karlově.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červené Vodě.
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
  • Krucifix s P. Marií Bolestnou, stojící před kostelem
  • Fara (čp. 46)
  • Kostel sv. Matouše

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 581. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 540. 
  5. Ve východních Čechách jsou rušeny desítky spojů Orlický deník, 15. 5. 2011.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]