Křížová hora (Hanušovická vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křížová hora
Rozhledna na Křížové hoře
Rozhledna na Křížové hoře

Vrchol 734,9 m n. m.
Poznámka křížová cesta, rozhledna
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Hanušovická vrchovina
Souřadnice
Křížová hora
Křížová hora
Povodí Březná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křížová hora (německy Kreuzberg, 734,9 m n. m.) je vrch v Hanušovické vrchovině v podcelku Branenská vrchovina v okrsku Písařovská vrchovina a podokrsku Lískovecko-spáleniský hřbet.

Jde o dominantu obce Červená Voda. Leží nedaleko středu obce a dokud byl její vrchol holý, byl z ní krásný výhled nejen na Červenou Vodu, ale i na celé údolí Červenovodského potoka, do údolí Březné a na okolní kopce.

Jeho vrchol tvoří nevelká plošina, která prudce spadá k západu k Červené Vodě, mírněji k severu a k jihu a nejmírněji k východu.

Kdysi zde stávala kaple Proměnění Páně, kamenný kříž a dřevěná hospůdka, vrchol hory byl téměř holý a les na svazích byl nízký. Kaple byla zdaleka viditelná a tvořila dominantu celé krajiny. Že odtud byl opravdu úchvatný pohled na Červenou Vodu a na protější kopce Bukovohorské hornatiny, lze usoudit ještě dnes, podaří-li se nám alespoň na některých místech najít průhled v hradbě stromů.

Vrchol leží v nadmořské výšce 734,9 m. Výškový rozdíl vůči Červené Vodě činí asi 200 metrů, což při vzdálenosti necelého kilometru je převýšení značné. Silnice vedoucí sem z Červené Vody je vedena serpentinami.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Křížové hoře (německy Kreuzberg) se nachází v Gramizově popisu v Zemském archivu v Brně z roku 1653. Své jméno pravděpodobně dostala podle kříže, který tu stával. V rodinné kronice Kubeckových z Červené Vody se uvádí, že v roce 1813 se na horu konalo procesí na oslavu vítězství nad Napoleonem v Bitvě národů u Lipska.

Kostelík na Křížové hoře (před r. 1960)

V roce 1833 tu byl postaven malý dřevěný kostelík bez věže. Když později vyhořel, byl vystavěn nový větší s věží a jeho střecha byla pokryta plechem. Zvon do věže byl odlit v Olomouci a přetrval tu asi 100 let. Hora byla odlesněna a teprve kolem roku 1850 byla znovu osázena stromy.

V roce 1863 byly nově malovány obrazy křížové cesty umístěné na pískovcových křížích kolem vrcholu hory. 12 obrazů věnovala obec Červená Voda a dva darovali dobrodinci. Oltářní obraz byl přinesen až z poutního místa Mariazell v Rakousku. V roce 1905 byly zhotoveny lavice a zařízeno větrání.

Vedle kostela byla v roce 1923 vybudována dřevěná chata, která sloužila poutníkům k úkrytu před nepohodou. Slavnostního otevření chaty se zúčastnilo přes 2000 lidí. Každým rokem se na hoře konala poutní slavnost 26. června a 6. srpna.

„Spolek Křížové hory“, který se staral o zvelebení tohoto místa a okolí, založil v roce 1933 starosta Červené Vody Robert Illichmann. Od okraje Červené Vody byla vysázena lipová alej k okraji lesa a byly zřízeny lavičky při cestě na horu. Hora se stala vyhledávaným místem poutníků a výletníků z Červené Vody a blízkého i širšího okolí.

Po roce 1945 po odsunu německého obyvatelstva, začalo nové osídlování Červenovodska. Prostor za Křížovou horou byl vyčleněn jako cvičiště Československé lidové armády a od roku 1969 do roku 1990 sloužil Sovětské armádě. Došlo k devastaci Křížové hory a k likvidaci poutního místa. Křížová cesta byla vytrhána, pískovcové kříže zlámány a pohozeny v lese, chata i kostelík byly poničeny a nakonec po roce 1960 zcela zbourány a odklizeny. Nahoře zůstaly jen kusy kříže s letopočtem 1800 a zbytky základů kostelíka a chaty.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]