Horní Třešňovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Třešňovec

Hasičská zbrojnice
Znak obce Horní TřešňovecVlajka obce Horní Třešňovec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0534 580333
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Lanškroun
Historická země Čechy
Katastrální území Horní Třešňovec
Katastrální výměra 9,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 627 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 415 m n. m.
PSČ 563 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Horní Třešňovec 225
56301 Lanškroun
Starosta Jan Dušek
Oficiální web: www.hornitresnovec.cz
Email: obec@hornitresnovec.cz
Horní Třešňovec
Red pog.svg
Horní Třešňovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Třešňovec (německy Ober Johnsdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Je dlouhá přibližně 3 km a nachází se 4 km na sever od Lanškrouna. Pramení zde Třešňovecký potok, který v Lanškrouně vtéká do Ostrovského potoka a dále Moravské Sázavy. V zimě je okolí navštěvováno běžkaři. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 619 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.

Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna takzvaný hamfešt rychtáři hornotřešňovskému Petrovi Istrycharovi, kterou upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti. V této době mu totiž rychtář přenechal své lidi, které držel k rychtě i se všemi jejich platy a robotami. Na oplátku ho proto Pernštejn zbavil ročního platu čtrnácti grošů, naturální dávky v podobě plece masa a povinnosti chovat vrchnosti vola a loveckého chrta. Mezi příslušenstvím rychty jsou dále zmíněny čtyři svobodné pruty rolí a svobodný šenk. Z něho však rychtář mohl šenkovat pivo v Dolním Třešňovci pouze s povolením pánovým – s výjimkou jednoho sudu o masopustu a svatbě. Povinností rychtáře dále zůstávalo opatrovat na rychtě zbroj v podobě pancíře, meče a kuše. V případě nějaké války měl pak rychtář platit ze svých čtyř prutů rolí plat ve stejné výši jako ostatní hospodáři.

V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.

Součástí lanškrounského panství byl Horní Třešňovec až do konce feudalismu. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky, podobně jako v nedalekých Nepomukách nebo Ostrově.

Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.

Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.

Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954–1994.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Třešňovci.
  • Poutní místo Mariánská hora, kdysi zvané Malá Maria Zell. Scházeli se zde poutníci ze širokého okolí, aby se odsud vydali na cestu do Mariazell v rakouském Štýrsku. Zdejší kostelík postaven z milodarů r. 1875 na místě kapličky s obrazem Panny Marie Mariazellské. Umístil jej sem vděčný rolník Krpata, na kterého se převrhl povoz s mlýnskými kameny a on "zázračně" přežil.
  • Hospoda u silnice do Lanškrouna
  • Hasičská zbrojnice
  • Kaple P. Marie.
  • Krucifix zdobený reliéfy z r. 1812.

V obci je také kostel Nanebevzetí Panny Marie a evangelická modlitebna. Základní kámen nové kaple byl položen roku 1869. Již v následujícím roce, 1870, byla stavba dokončena a kaple slavnostně vysvěcena jako kaple Nanebevzetí Panny Marie. Kaple byla postavena z darů občanů Horního Třešňovce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]