Horní Třešňovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Třešňovec
Hasičská zbrojnice

Hasičská zbrojnice

znak obce Horní Třešňovecvlajka obce Horní Třešňovecznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0534 580333
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Lanškroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Horní Třešňovec
katastrální výměra: 9,79 km²
počet obyvatel: 627 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 415 m n. m.
PSČ: 563 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Horní Třešňovec 225
56301 Lanškroun
starosta / starostka: Jan Dušek
Oficiální web: www.hornitresnovec.cz
E-mail: obec@hornitresnovec.cz

Horní Třešňovec
Red pog.svg
Horní Třešňovec
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horní Třešňovec (německy Ober Johnsdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Je dlouhá přibližně 3 km a nachází se 4 km na sever od Lanškrouna. Pramení zde Třešňovecký potok, který v Lanškrouně vtéká do Ostrovského potoka a dále Moravské Sázavy. V zimě je okolí navštěvováno běžkaři. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 619 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.

Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna takzvaný hamfešt rychtáři hornotřešňovskému Petrovi Istrycharovi, kterou upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti. V této době mu totiž rychtář přenechal své lidi, které držel k rychtě i se všemi jejich platy a robotami. Na oplátku ho proto Pernštejn zbavil ročního platu čtrnácti grošů, naturální dávky v podobě plece masa a povinnosti chovat vrchnosti vola a loveckého chrta. Mezi příslušenstvím rychty jsou dále zmíněny čtyři svobodné pruty rolí a svobodný šenk. Z něho však rychtář mohl šenkovat pivo v Dolním Třešňovci pouze s povolením pánovým – s výjimkou jednoho sudu o masopustu a svatbě. Povinností rychtáře dále zůstávalo opatrovat na rychtě zbroj v podobě pancíře, meče a kuše. V případě nějaké války měl pak rychtář platit ze svých čtyř prutů rolí plat ve stejné výši jako ostatní hospodáři.

V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.

Součástí lanškrounského panství byl Horní Třešňovec až do konce feudalismu. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky, podobně jako v nedalekých Nepomukách nebo Ostrově.

Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.

Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.

Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954–1994.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Třešňovci.
  • Poutní místo Mariánská hora, kdysi zvané Malá Maria Zell. Scházeli se zde poutníci ze širokého okolí, aby se odsud vydali na cestu do Mariazell v rakouském Štýrsku. Zdejší kostelík postaven z milodarů r. 1875 na místě kapličky s obrazem Panny Marie Mariazellské. Umístil jej sem vděčný rolník Krpata, na kterého se převrhl povoz s mlýnskými kameny a on "zázračně" přežil.
  • Hospoda u silnice do Lanškrouna
  • Hasičská zbrojnice
  • Kaple P. Marie.
  • Krucifix zdobený reliéfy z r. 1812.

V obci je také kostel Nanebevzetí Panny Marie a evangelický kostelík.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]