Řetová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řetová
Obec Řetová z rozhledny Andrlův chlum.
Obec Řetová z rozhledny Andrlův chlum.
Znak obce ŘetováVlajka obce Řetová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0534 580872
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 702 (2020)[1]
Rozloha 8,48 km²
Katastrální území Řetová
Nadmořská výška 405 m n. m.
PSČ 561 41
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Řetová 190
56141 Řetová
ou@retova.cz
Starosta Ing. Hana Šafářová
Oficiální web: www.retova.cz
Řetová
Řetová
Další údaje
Kód části obce 145351
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řetová (německy Groß Ritte) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Obec s 702[1] obyvateli a rozlohou 849 ha se táhne podél silnice třetí třídy z Přívratu do Řetůvky. Leží asi 7 km od České Třebové a 5 km od Ústí nad Orlicí. K Řetové spadají i osady Na Mandlu, Na Bahnech a Pustina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z okolních obcí (Voděrady, Horní Čermná aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Řetové. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[2] Z (Velké) Řetové prokazatelně a po částech uprchla rodina domkáře Jana Macha. Její členové byli pro podezření z husitské sekty vyšetřováni. Jan Mach (otec) uprchl spolu s Janem Malým v roce 1759. Za půl roku se oba do Řetové vrátili a jeden den strávili v domě Terezie Machové. Tehdejší rychtář, sedlák Ignác Jansa, o návštěvě věděl, ale neudal je a nechal je odejít.[3]

Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova. Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nacházejí čtyři autobusové zastávky:

  • Řetová,,horní zastávka
  • Řetová,,kampelička
  • Řetová,,dolní zastávka
  • Řetová,,odbočka do Mandle

Spolky[editovat | editovat zdroj]

V Řetové působí fotbalový klub,Sbor dobrovolných hasičů a klub stolního tenisu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovský dům čp. 102
  • Venkovská usedlost čp. 32
  • Kostel sv. Maří Magdalény s kostnicí
  • Mandl a bělidlo na samotě za obcí 137
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
  • rozhledna Andrlův Chlum

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005
  3. Ferdinand Hrejsa: Čeští kacíři 20 let před tolerancí. In: Reformační sborník, Praha 1921. Str. 183
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]