Svatá Helena (Banát)
| Svatá Helena Sfânta Elena | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°40′38″ s. š., 21°42′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Caraș-Severin |
  Svatá Helena | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 360 (2011) |
| Etnické složení | Češi |
| Náboženské složení | Katolíci, Baptisté |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatá Helena (rumunsky Sfânta Elena, německy Sankt Helena, maďarsky Dunaszentilona) je jedna ze šesti českých vesnic v rumunském Banátu nacházející se nad mohutným zářezem Dunaje ve výšce asi 400 m n. m. asi 7 km od Nové Moldavy (Moldova Nouă).
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Už v závěru vlády Marie Terezie i v počátcích panování Josefa II. byli do oblasti Banátu, jež ležela na okraji Habsburské říše, transmigrováni tajní evangelíci a po vydání tolerančního patentu i netolerovaní deisté z východních Čech.[1][2]
- Gyorg Magyarly byl podnikatel, který si pronajal od vojenské správy téměř 13 tisíc jiter zdejších zalesněných pozemků, které měli podle smlouvy vymýtit kolonisté z Čech. Tak byla dne 1. května 1823 založena první česká vesnice na území současného Rumunska – Svatá Alžběta.[3]
- Následující rok byl pro dalších 100 českých rodin rozparcelovány pozemky pro vesnici Svatá Helena.[3]
Svatá Helena byla založena kryptoprotestany z Čech roku 1824. Obyvatelé katolického vyznání se sem přestěhovali ze zrušené osady Svatá Ažběta, jež ležela nedaleko. Po 2. světové válce reemigrovalo ze Svaté Heleny 580 lidí a počet obyvatel se snížil na 590 osob.[4]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 žilo v obci 360[5] obyvatel, naprostou většinu tvoří Češi. Živí se převážně zemědělstvím, mezi nejvýznamnější plodiny zde patří pšenice a kukuřice. Část obyvatel zaměstnávaly nedaleké rudné doly, které však byly zavřeny.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V obci stojí dva kostelíky: katolický pochází z roku 1879; původní evangelický z roku 1887 je využíván baptisty.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
V okolí vesnice se nachází velké množství krasových útvarů. Mezi nejvýznamnější patří jeskyně Turecká díra a Kulhavá Skála. Geologicky bohaté podloží dokládají i všudypřítomné prohlubně v okolních polích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Víra bez církve? : Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století. Ústí nad Labem: Albis international 240 s. ISBN 80-86067-92-0.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R.; HORNOFOVÁ, Martina; JAKOUBEK, Marek. Čeští katolíci v rumunském Banátu a v Bulharsku. S. 75. Lidé města [online]. 1999-2. S. 75. Dostupné online.
- ↑ a b PAVLÁSEK, Michal. (PDF) Případ Svatá Helena. (Re)interpretace náboženských dějin české obce v Rumunsku. S. 363–382. Český lid [online]. 2010-01. Roč. 97, čís. 4, s. 363–382. Dostupné online.
- ↑ KRESL, Zdeněk. Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku. Praha, 2015. 107 s. Diplomová práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Tereza Freidingerová. s. 34. Dostupné online.
- ↑ Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatá Helena na Wikimedia Commons - Stránka krajanů v českých vesnicích rumunského Banátu
- Návštěva Banátu (Svaté Heleny) - reportáž z expedice Roadtrip 2007
