Svatá Helena (Banát)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá Helena
Sfânta Elena
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška400 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaCaraș-Severin
Svatá Helena
Svatá Helena
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel360 (2011)
Etnické složeníČeši
Náboženské složeníKatolíci, Baptisté
Správa
Oficiální webwww.svata-helena.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Helena (rumunsky Sfânta Elena, německy Sankt Helena, maďarsky Dunaszentilona) je jedna ze šesti českých vesnic v rumunském Banátu nacházející se nad mohutným zářezem Dunaje ve výšce asi 400 m n. m. asi 7 km od Nové Moldavy (Moldova Nouă).

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • Gyorg Magyarly byl podnikatel, který si pronajal od vojenské správy téměř 13 tisíc jiter zdejších zalesněných pozemků, které měli podle smlouvy vymýtit kolonisté z Čech. Tak byla dne 1. května 1823 založena první česká vesnice na území současného Rumunska – Svatá Alžběta.[3]
  • Následující rok byl pro dalších 100 českých rodin rozparcelovány pozemky pro vesnici Svatá Helena.[3]

Svatá Helena byla založena kryptoprotestany z Čech roku 1824. Obyvatelé katolického vyznání se sem přestěhovali ze zrušené osady Svatá Ažběta, jež ležela nedaleko. Po 2. světové válce reemigrovalo ze Svaté Heleny 580 lidí a počet obyvatel se snížil na 590 osob.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 žilo v obci 360[5] obyvatel, naprostou většinu tvoří Češi. Živí se převážně zemědělstvím, mezi nejvýznamnější plodiny zde patří pšenice a kukuřice. Část obyvatel zaměstnávaly nedaleké rudné doly, které však byly zavřeny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci stojí dva kostelíky: katolický pochází z roku 1879; původní evangelický z roku 1887 je využíván baptisty.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí vesnice se nachází velké množství krasových útvarů. Mezi nejvýznamnější patří jeskyně Turecká díra a Kulhavá Skála. Geologicky bohaté podloží dokládají i všudypřítomné prohlubně v okolních polích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEŠPOR, Zdeněk R. Víra bez církve? : Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století. Ústí nad Labem: Albis international 240 s. ISBN 80-86067-92-0. 
  2. NEŠPOR, Zdeněk R.; HORNOFOVÁ, Martina; JAKOUBEK, Marek. Čeští katolíci v rumunském Banátu a v Bulharsku. S. 75. Lidé města [online]. 1999-2. S. 75. Dostupné online. 
  3. a b PAVLÁSEK, Michal. (PDF) Případ Svatá Helena. (Re)interpretace náboženských dějin české obce v Rumunsku. S. 363–382. Český lid [online]. 2010-01. Roč. 97, čís. 4, s. 363–382. Dostupné online. 
  4. KRESL, Zdeněk. Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku. Praha, 2015. 107 s. Diplomová práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Tereza Freidingerová. s. 34. Dostupné online.
  5. Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]