Ferdinand Hrejsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. ThDr. Ferdinand Hrejsa
Ferdinand Hrejsa
Ferdinand Hrejsa
Narození 19. ledna 1867
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. listopadu 1953 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Češi
Děti Bohuš Hrejsa – farář + 3 další
Příbuzní Vilém Závada (zeť) – básník
Funkce náměstek (synodní senior; 1918–1932)
náměstek (synodní senior; 1932–1938)
náměstek (synodní senior; 1938–1939)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Hrejsa (19. ledna 1867 Humpolec[1]5. listopadu 1953 Praha) byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, redaktor, editor, člen Královské české společnosti nauk, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení gymnaziálních studií vystudoval teologii ve Vratislavi a Vídni, duchovenskou činnost zahájil jako superintendentní vikář v Chebu (18901894). V letech 18941902 byl farářem v Trnávce, od roku 19021920 (fakticky), 19201932 (nominálně) působil jako farář v Praze 1-Starém Městě (Salvátor). Ve funkci superintendenta české evangelické církve augsburského vyznání (19171921) významně přispěl ke sjednocení evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V nově vzniklé Českobratrské církvi evangelické, založené v průběhu generálního sněmu (synodu) českých sborů v prosinci 1918, zastával funkce člena prvního synodního výboru (později Synodní rady) ČCE (19181921), následně pak náměstka synodního seniora (19211932).

Od vzniku pražské Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (HČEFB) v roce 1919 až do svého penzionování (1937) byl jejím profesorem a vedoucím katedry církevních dějin, v pěti funkčních obdobích stál v čele této fakulty jako děkan.

Byl právem uznávanou a respektovanou autoritou první učitelské generace HČEFB, kromě akademických povinností se jeho pozornost soustřeďovala na publicistické, překladatelské, redakční a editorské aktivity i rozsáhlé spektrum vlastní badatelské a autorské práce na poli historie českého protestantismu v jeho širokém evropském kontextu. Svým dílem, navazujícím na působení prof. ThDr. Gustava Adolfa Skalského, významně přispěl k osvětlení specifik kořenů i vývoje reformace v našich podmínkách, které dále rozvíjeli jeho spolupracovníci a nástupci na katedře církevních dějin HČEFB a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, zejména profesoři František Bednář, František M. Bartoš, později Rudolf Říčan, Amedeo Molnár a na HČBF Miloslav Kaňák.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Evanjelická církev a. v. v Trnávce. Chotěboř: Evanj. Matice a. v., 1900
  • Česká konfesse, její vznik, podstata a dějiny. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912
  • Česká reformace. Praha: Josef R. Vilímek, 1914
  • Vlastenectví Komenského. Plzeň: M. Salcman, 1920
  • Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích. Praha: Společnost Husova musea, 1922
  • O dědictví Jednoty bratrské. Synodní výbor ČCE, 1924
  • Jan Žižka a jeho náboženský život. Praha: Památník odboje, 1924
  • Dějiny české evanjelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha: Českobratrská evanjelická církev, 1927
  • Mladý František Palacký : jeho vnitřní život a první dvě řeči. Praha: Vincenc Svoboda a Antonín Škoda, 1927
  • Kníže Václav ve světle pravdy. Blahoslavova společnost, 1928
  • Česká bible : K 350. výročí Bible Kralické. Praha: YMCA, 1930
  • Jan Végh : k 150letému výročí tolerance. Blahoslavova společnost, 1930
  • U Salvatora : z dějin evangelické církve v Praze (1609–1632). Praha: Českobratrský evangelický sbor u Salvatora, 1930
  • Toleranční patent, jeho vznik a význam (spolu Františkem Bednářem). Praha: Svaz národního osvobození, 1931
  • Sborové Jednoty bratrské. Praha: nákl. vlastním, 1935–1939 (I. část 1935; II. část 1937; III. část a celé dílo 1939)
  • K jubileu Bratrské konfese : 1535–1935. Praha: Synodní rada ČCE, 1935
  • Kirchengeschichte Böhmens. Leipzig: Leopold Klotz, 1937
  • Matěj Markovic. První toleranční kazatel v Praze. Praha: Sdružení české mládeže evangelické, 1938
  • Náboženský svéráz Jednoty bratrské. Praha: vydavatel neuveden, 1939
  • Dějiny křesťanství v Československu : I. Doba předhusitská. Praha: HČEFB, 1947
  • Dějiny křesťanství v Československu : II. Hus a husitství (Čechové v zápasu o ryzí křesťanství). Praha: HČEFB, 1947
  • Dějiny křesťanství v Československu : III. Rokycana. Husitský král. Počátky Jednoty bratrské (Čechové dospívají k ryzímu křesťanství). Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : IV. Za krále Vladislava a Ludvíka. Před světovou reformací a za reformace. Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : V. Za krále Ferdinanda I. (1526–1564). Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : VI. Za krále Maxmiliána II. (1564–1576). Praha: HČEFB, 1950

Sborníky[editovat | editovat zdroj]

  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského (spolu s Františkem Bednářem a Bohuslavem Součkem). Praha: Comenium, 1921
  • Betlém od r. 1516, in Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích (sborník statí). Praha: Společnost Husova musea, 1922
  • Náboženské stanovisko B. Jana Blahoslava, in Sborník Blahoslavův (1523–1923) : k čtyřstému výročí jeho narozenin (ed. Václav Novotný a Rudolf Urbánek). Přerov: Výbor pro postavení pomníku Blahoslavova v Přerově, 1923
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek II. Praha: Blahoslavova společnost, 1928
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek III. Praha: Blahoslavova společnost, 1929
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek IV. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
  • Toleranční evanjeličtí kazatelé ze Slovenska na Moravě a v Čechách, in Kvačalův sborník. Bratislava: Tranoscius, 1933
  • Český žalmista Jiří Strejc : sborník na památku 400. výročí narozenin J. S. a 350. výročí prvního vydání jeho převodu žalmů do písňové formy (spolu s J. B. Čapkem a J. B. Šimkem). Praha: Synodní rada ČCE, 1936
  • Zásady Jednoty českých bratří (spolu s Františkem Bednářem a Josefem L. Hromádkou). Praha: Synodní rada ČCE, 1939

Edice[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Praha: Springer, 1904
  • Vyznání víry Jednoty bratří českých, vydané J. A. Komenským r. 1662. Praha: Česká reformace, 1918; Synodní rada ČCE, 1935
  • Jan Szalatnay a jeho paměti z doby toleranční. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
  • České vyznání, totiž vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavů království českého z víry tělo a krev Krista Pána pod obojí přijímajících, roku 1575 Maximilianovi II. podané a roku 1609 majestátem císaře Rudolfa II. jakožto krále českého potvrzené. Opatovice: Evanjelická Matice a. v. v Opatovicích, 1903; Praha: Synodní rada ČCE, 1935

Učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Katechismus evanjelického náboženství a. v. Praha: nákl. vlastním, 1904, 1907, 1915
  • Katechismus českobratrského evangelického náboženství. Praha: Kalich 1923, 1924, 1936

Zpěvníky[editovat | editovat zdroj]

  • Církevní zpěvník pro evanj. křesťany (s kolektivem autorů). Evanjelická Matice, 1904
  • Zpěvník čbr. církve ev. (s kolektivem autorů). Praha: Kalich, 1925

Studie, eseje, články a recenze[editovat | editovat zdroj]

Byly zveřejňovány zejména v následujících tiskovinách:

  • Čas (časopis)
  • Časopis Musea království Českého (od roku 1920 Časopis Národního muzea)
  • Českobratrský kalendář
  • Český bratr
  • Český časopis historický
  • Evangelický církevník (v letech 1903–1919 jej F. H. redigoval)
  • Kalendář Hus
  • Kalich (revue českých evangelíků)
  • Kostnické jiskry
  • Křesťanská revue (časopis)
  • Naše doba (revue pro vědu, umění a život sociální)
  • Reformační sborník (práce z dějin československého života náboženského, svazky I - VIII)
  • Ročenky Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Gustav Adolf Skalský
1921-1922
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka
1923-1924
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka
1925-1926
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Slavomil Ctibor Daněk
1930-1931
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Josef Lukl Hromádka
1935-1936
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
Slavomil Ctibor Daněk