Čas (časopis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Čas (ČAS.) byl název časopisu realistické skupiny (Josef Kaizl, Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk), který založil roku 1886 Jan Herben, když se kvůli svému angažování proti tzv. Rukopisům rozešel se svým předchozím zaměstnavatelem, vydavatelem Národních listů Juliem Grégrem. Od roku 1889 vycházel jako týdeník a v letech 1894–1906 jej Herben vydával sám. V letech 19011915 vycházel jako deník, než byl úředně zastaven. Začátkem "velké války", jak píše Masaryk ve své "Světové revoluci", přinášel Čas velmi čtené články, zejména o bojích, postupu a ústupu Rusů a redakční porady, jichž se účastnil probíhaly denně. Tehdy v "Knihovničce Času" vycházely i publikace knižní, většinou brožované. Opět vycházel v době první republiky 19211935.

Po založení Realistické strany (České strany lidové-pokrokové) na přelomu března a dubna 1900 a vyhlášení jejího programu (jehož autory byli T. G. Masaryk, František Drtina a profesor práv a ekonomie Josef Gruber) se stal Čas orgánem strany.

V Času začal publikovat například básník Petr Bezruč nebo autor Broučků, evangelický farář Jan Karafiát. Je známý též z bojů o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, kde se zapojili zejména Jan Gebauer a T. G. Masaryk. V roce 1913 začal v Čase svoji novinářskou kariéru Ferdinand Peroutka.

Jan Herben dostal v polovině ledna 1899 poštovní zásilku od tehdy zcela neznámého autora jímž byl Petr Bezruč. Žádal o vytištění tří básní, které se šéfredaktorovi času líbily a připravil jejich otištění: "Den Palackého, Škaredý zjev, Jen jedenkrát" (vyšla pouze ta třetí, ostatní byly cenzorem jako nepřípustné zakázány). Z dlouhodobé korespondence obou pánů vzešlo publikování řady básní v roce 1903, které souhrnně vyšly v "Knihovničce ČASu" pod názvem "Slezské číslo", které se stalo základem oceňovaných Bezručových "Slezských písní".

Jan Karafiát vydal v době svého působení ve Velké Lhotě roku 1876 knihu "Broučci", anonymně a vlastním nákladem. Po letech se dostala do rukou Jana Herbena, který ji půjčil mladému redaktorovi ČASu Gustavu Jarošovi, který roku 1893 napsal do ČASu článek začínající slovy: "Uznávám za potřebné promluviti o dětské knížce, jejíž spisovatel nadto není znám, která je již 17 let na světě a možno říci ze světa. Básníka jejího lze s rozvahou nazvati českým Andersenem." Díky ČASu se z neznámé knihy stalo žádané zboží a následovalo několik vydání za sebou, ale teprve v desátém vydání v roce 1912 byla knížka vydána s plným jménem autora.

V roce 1993 byl Čas obnoven, jako občasník Masarykova demokratického hnutí vycházející 4 až 6 krát ročně (ISSN 1210-1648). Předsedy redakčního kruhu obnoveného ČASu byli dr. Zdeněk Koňák (1993–1994), doc. Jaromír Hořec (1995–2004), Miroslav Sígl (2005–2006) a doc. Vratislav Preclík (2006–2011), který je nyní předsedou nově zřízené redakční rady (od roku 2011). Od r. 2011 přispívá odbornými články prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., který se zaměřuje na Masarykův filozofický koncept a je členem redakční rady.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]