Athenaeum (časopis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o časopise Athenaeum, který vycházel v letech 1883-1893. Možná jste hledali obecný význam Athenaeum.

Aetheneum, říjen 1884, titulní strana

Athenaeum byl časopis, který vycházel v letech 1883-1893 a pečoval o rozvoj původní české vědecké práce. Zasloužil se zejména o obnovení sporu o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského (RKZ). V letech 1883-1888 byl redaktorem Athenaea Tomáš Garrigue Masaryk.

Vznik a počátky Athenaea[editovat | editovat zdroj]

V roce 1882 došlo k rozdělení pražské univerzity na německou (c. k. německá universita Karlo-Ferdinandská) a českou (c. k. česká universita Karlo-Ferdinandská). [1] S tím vznikla potřeba časopisu, který by podporoval rozvoj české vědy seznamováním se zahraniční i domácí vědeckou prací a podporou původní literatury a kritického myšlení.[2]

Vydavatelem prvních tří ročníků Athenaea byl pražský nakladatel Jan Otto. První ročník obsahoval především informativní články, tj. recenze a zprávy o vědeckých pracích. Již ve druhém ročníku se zvýšil počet samostatných prací a úvah. Tomáš Garrigue Masaryk, který byl redaktorem časopisu v letech 1883-1888, vyvolal v tomto ročníku rozsáhlou odbornou diskusi článkem Jak zvelebovati naši literaturu naukovou. Tato diskuse se stala méně významnou otevřením zásadního sporu o pravost RKZ v únoru 1866.

Spor o Rukopisy a Athenaeum[editovat | editovat zdroj]

Po osamoceném názoru Josefa Dobrovského vznikaly pochybnosti o pravosti RKZ již v 50. letech 19. století. Athehenaeum započalo novou etapu těchto sporů.[3]

V únorovém čísle roku 1866 vyšel v nenápadné úpravě uvnitř časopisu článek odborníka na starou češtinu (a donedávna zastánce pravosti RKZ) Jana Gebauera Potřeba dalších zkoušek Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského (Athenaeum, únor 1886, s. 152-164).[4] Jan Gebauer v něm vyslovil pochybnosti filologické; za nadřazené těmto pochybám považoval chemické a paleografické zkoušky, které se dosud neuskutečnily a které by měly podat rozhodující důkazy o pravosti nebo nepravosti. Na tento článek navazoval otevřený list T. G. Masaryka Gebauerovi. V něm vyslovil i své vlastní pochybnosti o pravosti Rukopisů a vyzval:"...prosím napište nám do Athenaea nebo kamkoli článek o češtině RK a RZ a hlavně k odchylkám ukažte..." (Athenaeum, únor 1886, s. 164-168).[5]

Ještě v roce 1895, po vydání prvních dvou ročníků, bylo Athenaeum hodnoceno tiskem velmi příznivě, stejně jako jeho vedoucí redaktor Masaryk. Národní listy např. uvedly, že "...v čelo postavil se muž poctivý a neohrožený..." a že "...Athenaeum jest list výborný."[6] Diskuse o RKZ ale vyvolala prudkou reakci zastánců jejich pravosti. Julius Grégr označil, opět v Národních listech, odpůrce pravosti, soustředěné v Athenaeu, za "...literární Maffii...", která "...vztahuje své smělé ruce po nejdražších skvostech národa..." Autory Athenaea označily Národní listy za šašky. Zejména zesměšnily matematický rozbor Augusta Seydlera (viz níže 'Zajímavost'), kterému mj. navrhovala, aby se uplatnil "...k vynalezení mathematické formule, dle níž by mohly dámy na zeleném trhu sázet na terno a terno-secco do lotterie...".[7]

Spor trval pět let a časopis v něm byl téměř osamocen. Všechny otázky sporu nebyly sice vyřešeny, ale většinový názor českých vědců se ustálil na tom, že RKZ jsou historickou památkou z počátku 19. století.[2]

Osobnosti Athenea[editovat | editovat zdroj]

Neúplný seznam osobností, které se na tvorbě časopisu Athenaeum podílely (v abecedním pořadí):

Další vývoj a zánik časopisu[editovat | editovat zdroj]

Když nakladatel Jan Otto odmítnul další spolupráci v důsledku bojů o pravost RKZ, ujal se vydávání časopisu v letech 1888-1891 Tomáš Garrigue Masaryk vlastním nákladem (ročník 4-5). Po něm ještě dva roky vydával Athenaeum J. Kaizl a posledním vydavatelem se v letech 1891-1893 (ročník 9-10) stalo vydavatelství J. R. Vilímek.

Od roku 1893, kdy bylo vydávání Athenaea zastaveno, bylo nahrazeno časopisem Naše doba.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Do sporu o pravost RKZ nevstoupili na stránkách Athenaea jen jazykovědci, historici a přírodovědci. Český astronom, matematik a fyzik August Seydler zveřejnil již v dubnovém čísle 1886 (s. 299-307) článek Počet pravděpodobnosti v přítomném sporu.[8] V něm poprvé v české (a pravděpodobně i světové) vědě použil matematické metody k řešení lingvistického problému.

Ve svém článku vycházel Seydler z Gebauerova zjištění, že Rukopisy obsahují velké množství odchylek od mluvnice, která se vyskytuje v prokazatelně staročeských památkách. Dále využil Gebauerovo zjištění, že řada těchto odchylek je shodná s odchylkami nalezenými v padělcích spojených s osobou Václava Hanky a v jeho dílech, která vznikla před objevením RKZ. Pro tyto odchylky použil Seydler výraz "zvláštnost". V článku odvodil, že je mizivá pravděpodobnost, že by "zvláštnosti" v Rukopisu Královédvorském byly náhodné.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon z 28.2.1882, jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze
  2. a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury A-G. Praha : Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Athenaeum, s. 85-86.  
  3. Wikizdroje: Ottův slovník naučný/Kralodvorský rukopis
  4. GEBAUER, Jan. Athenaeum. únor 1886, s. 152-164. Dostupné online.  
  5. MASARYK, Tomáš Garrigue. List redaktora "Athenaea" prof. T. G. Masaryka, ke spisovateli článků předešlých. Athenaeum. únor 1886, s. 164-168. Dostupné online.  
  6. Národní listy, 16.8.1885, s.5, Z oboru vědy
  7. Národní listy, 25.4.1886, s.5 - I. příloha
  8. Athenaeum Athenaeum, ročník III., 1885-1886
  9. SEDLAČÍKOVÁ, Blanka. HISTORIE MATEMATICKÉ LINGVISTIKY. Brno, 2010. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Eduard Fuchs. s. 124-133. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]