Josef Gruber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O rakouském sociálně demokratickém politikovi pojednává článek Josef Gruber (politik SDAP).
prof. JUDr. Josef Gruber
Josef Gruber.jpg
2. ministr sociální péče Československa
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyJan Černý
PředchůdceLev Winter
NástupceGustav Habrman
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1912 – 1913
PředchůdceJosef Vančura
NástupceAugust Miřička

Narození3. listopadu 1865
Luže
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. května 1925 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníSlavín
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gruber (3. listopadu 1865 Luže3. května 1925 Praha[1]) byl český ekonom, profesor národohospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V dubnu 1900 byl spolu s Františkem Drtinou a T. G. Masarykem autorem prohlášení nově založené Realistické strany. Byl ministrem sociální péče ve vládě Jana Černého.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium v Litomyšli a poté roku 1890 českou právnickou fakultu v Praze. Právní praxi zahájil na pražském policejním ředitelství a v letech 1893–1907 působil v Obchodní a živnostenské komoře v Praze. Mezitím se na své alma mater roku 1901 habilitoval v oboru národního hospodářství, o šest let později byl jmenován řádným profesorem věd právních a státních na české technice, ale už roku 1909 se jako řádný profesor národního hospodářství vrátil na právnickou fakultu.[2] V letech 1912–1913 byl i jejím děkanem.[3]

Velmi se angažoval ve veřejné sféře. Často o ekonomických otázkách přednášel mimo univerzitu, vedl v té době jediný odborný časopis Obzor národohospodářský a hojně publikoval, kromě jiného také napsal několik hesel do Ottova slovníku naučného. Ve svých dílech zkoumal celou řadu témat obchodní, průmyslové, zemědělské a dopravní politiky, přičemž se nezaměřoval jen na obecnou teorii, ale především na ekonomickou praxi a zároveň je vždy nejdříve podrobně historicky uvedl. Spolu s profesorem Horáčkem shromáždili a vydali osmidílné spisy Albína Bráfa. Přestože byl jinak zastáncem ekonomického liberalismu, podporoval výrazné zásahy státu v sociální oblasti, což jej dovedlo až na post ministra sociální péče v úřednické vládě Jana Černého. Ve vládě prosazoval vydání zákonů o tzv. gentském systému (vyplácení podpor nezaměstnaným odborovými organizacemi) nebo o závodních výborech a vyžadoval dodržování zákona o osmihodinové pracovní době. Stál u zrodu Technického muzea království Českého a po vzniku republiky Státního úřadu statistického.[3] Byl též předsedou České společnosti národohospodářské a až do doby svého ministerského působení i generálním jednatelem Národohospodářského ústavu České akademie věd a umění.[4] Spoluzaložil a později byl předsedou Sociálního ústavu ČSR, který roku 1923 v Praze hostil Mezinárodní sjezd sociální politiky.[2] Zemřel při cestě pražskou tramvají,[4] pohřben je na vyšehradském Slavíně.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z12, s. 313
  2. a b BAŽANTOVÁ, Ilona. Josef Gruber. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 589–591.
  3. a b c CHODĚJOVSKÝ, Jan. Josef Gruber. Akademický bulletin. 2015, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1210-9525. 
  4. a b SEIDL, Vladimír. Zlatý fond českého ekonomického myšlení: Josef Gruber [online]. Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 2016-02-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRAMÁŘ, Jan. Český národohospodář Josef Gruber. In Historický obzor, 2005, 16 (7/8), s. 179–187. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Gruber
  • Autor Josef Gruber ve Wikizdrojích
  • GRUBER, Josef. Agrární zřízení : právní a hmotné postavení selského lidu v českých zemích v minulosti a přítomnosti. Praha: Český čtenář, 1914. 255 s. Dostupné online.