Zdeněk Češka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. JUDr. Zdeněk Češka, CSc., dr. h. c. mult.

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1976 – 1990

Rektor University Karlovy
Ve funkci:
1976/1977 – 1989/1990
Předchůdce Bedřich Švestka
Nástupce Radim Palouš

Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1969 – 1973
Předchůdce Otakar Plundr
Nástupce Vladimír Delong
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 6. února 1929 (90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik, pedagog a advokát
Ocenění Řád práce
Podpis Zdeněk Češka, podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Češka (* 6. února 1929 Praha[1][2]) je český právník, bývalý vysokoškolský učitel, za normalizace děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a rektor celé univerzity, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pak po téměř 40 let učil, od roku 1955 jako odborný asistent.[4][5] Později se stal profesorem Univerzity Karlovy.

Na Právnické fakultě zastával během normalizace funkci proděkana a poté děkana fakulty. V roce 1973 se stal prorektorem Univerzity Karlovy a v roce 1976 pak jejím rektorem. V této funkci působil čtrnáct let.[6] Účastnil se vynucených odchodů režimu nepohodlných učitelů, mj. i Petra Pitharta, Zdeňka Jičínského nebo Františka Šamalíka.[3]

Od roku 1978 byl rovněž členem prezidia Československé akademie věd (v ČSAV od roku 1977 jako člen-korespondent). V roce 1979 mu byl udělen Řád práce.[7][8]

Angažoval se i politicky. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[7] Ve volbách roku 1976 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 12 - Praha 8-Praha 9-sever, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 8 a Praha 9) a volbách roku 1986 (obvod Praha 8 a Praha 9). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na poslanecký post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[9][10][11][12]

Vlastní advokátní kancelář[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 působí jako advokát. V roce 1993 založil se svými společníky JUDr. Jaromírem Císařem a JUDr. Pavlem Smutným vlastní advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.[4][13] Kancelář se vedle komplexního poradenství věnuje také otázkám spojeným se společenskou odpovědností.

Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ byla opakovaně oceněna titulem Právnická firma roku v oblasti pro bono a společenské odpovědnosti, například v letech 2015[14] a 2016[15]. Advokátní kancelář je členem Francouzsko-české obchodní komory.[16]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Svou publikační činnost prof. Češka zaměřoval na občanské právo procesní, ale i na občanské právo hmotné. Napsal víc než osmdesát vědeckých či vědeckopopulárních článků a je autorem či spoluautorem deseti knižních publikací včetně vědeckých komentářů a učebních pomůcek.

  • ČEŠKA, Zdeněk. Občianske procesné právo. Bratislava: Obzor, 1990, 473 s.
  • ČEŠKA, Zdeněk. Občanské právo procesní. Praha: Panorama, 1989, 447 s.
  • ČEŠKA, Zdeněk. Občanský zákoník: komentář. Praha: Panorama, 1987, 2 sv.
  • ČEŠKA, Zdeněk. Československé rodinné právo: celošt. vysokošol. učebnica pre právn. fak. vys. škol. Bratislava: Obzor,1986, 329 s.
  • ČEŠKA, Zdeněk. Československé rodinné právo. Praha: Panorama, 1985, 307 s.
  • ZUKLÍNOVÁ, Michaela a Zdeněk ČEŠKA. Smlouvy v československém socialistickém právu [význam-podstata-pojem-vznik]: Kandidátská disertační práce. Praha: [ČSAV], 1980, 215 s.
  • BLAHOŽ, Josef a Zdeněk ČEŠKA. International Political Science Association World Congress: Czechoslovak Contributions. Praha: Orbis, 1979, 109 s.
  • ČEŠKA, Zdeněk, Olga PLANKOVÁ a Senta RADVANOVÁ. Rodinné právo. Praha: St. pedag. nakl., 1978, 124 s.
  • ŠVESTKA, Jiří, Jiří CHYSKÝ a Zdeněk ČEŠKA. Promlčení a prekluze v československém právním řádu. Praha: Orbis, 1967, 249 s.
  • ČEŠKA, Zdeněk. Exekuce na plat. Praha: Orbis, 1959, 167, [4] s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeněk Češka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  2. Češka Zdeněk [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  3. a b PERINGER, Marek. Právní věda (1948 – 1989). Brno, 2017 [cit. 2018-6-8]. 121 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. Dostupné online.
  4. a b dluznik-musi-veritele-presvedcit [online]. ekonom.ihned.cz [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  5. UK [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  6. advokátní kancelář [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. 
  7. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  8. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  12. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. 
  13. Advokátní kancelář [online]. Praha: CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. 
  14. Právnická firma roku 2015 - Výsledková listina. www.epravo.cz [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  15. Euro.cz [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. 
  16. "Sociétés, Organisations et indépendants membres de la Chambre de commerce franco-tchèque" [online]. Chambre de commerce franco-tchèque [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]