Jan Kuklík (právní historik)

prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 2014 – 2022
Předchůdce	Aleš Gerloch
Nástupce	Radim Boháč
Prorektor Univerzity Karlovy; pro akademické kvalifikace
	Ve funkci:; 1. února 2022 – 31. července 2025
Předchůdce	Aleš Gerloch
Narození	1. srpna 1967 (58 let); Praha; Československo
Rodiče	Jan Kuklík st.
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	historik práva, regionální historik, historik novověku, právník, pedagog, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Kuklík (* 1. srpna 1967 Praha) je český právník věnující se zejména právní historii a vysokoškolský pedagog. V letech 2014 až 2022 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 2022–2025 prorektorem Univerzity Karlovy pro akademické kvalifikace.

Život

Jeho otcem byl historik Jan Kuklík st.. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1989, JUDr.). V roce 1991 pobýval jako hostující postgraduální student na koleji St. Edmund Hall Oxfordské univerzity. V roce 1999 byl jmenován docentem českých a československých právních dějin, 1. května 2005 profesorem pro obor právní dějiny.^[1] Zastával funkci proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro koncepci a rozvoj fakulty a je ředitelem Ústavu právních dějin tamtéž. Od roku 2018 členem Učené společnosti ČR.^[2]

Dne 19. června 2025 podal rezignaci na svou funkci prorektora Univerzity Karlovy v Praze pro akademické kvalifikace. Podle jeho vyjádření totiž vedení univerzity nedokázalo adekvátně reagovat na poslední kauzy, o některé se navíc zajímá i Policie ČR. Na pozici prorektora skončil k 31. červenci 2025.^[3]

Zaměřuje se jak na dějiny angloamerického práva, tak na právní dějiny Československé republiky, úzce pak na historii československého odboje za druhé světové války a dějiny komunistického Československa. Vede semináře z českých a československých právních dějin, přednáší dějiny práva a státu evropských zemí a USA a vyučuje další kurzy z oblasti právní historie.

Dílo (výběr)

Poodhalené tváře anglického práva. Plzeň 2013. ISBN 978-80-7380-441-1.
Do poslední pence. Praha 2013. ISBN 978-80-246-1332-1.
Czech Law in Historical Contexts. Prague 2015. ISBN 978-80-246-2860-8
Příběh československé ústavy 1920. I, Příprava a přijetí ústavní listiny. Praha 2020. ISBN 978-80-246-4541-4. II, Ústava a její proměny v meziválečném období. Praha 2022. ISBN 978-80-246-5115-6.

Odkazy

Reference

↑ prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. [online]. Univerzita Karlova, Právnická fakulta [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.
↑ Kuklík Jan [online]. Učená společnost České republiky [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
↑ Z vedení UK odchází další prorektor. Nedokázali jsme reagovat na kauzy, říká Jan Kuklík. Publico [online]. 2025-06-19 [cit. 2025-06-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

Osoba Jan Kuklík ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kuklík (právní historik)
prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. – profil na stránkách Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Jan Kuklík v Hyde Parku Civilizace na ČT24 6.7.2022 (moderátor Daniel Stach)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. [online]. Univerzita Karlova, Právnická fakulta [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.

[2] Kuklík Jan [online]. Učená společnost České republiky [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.

[3] Z vedení UK odchází další prorektor. Nedokázali jsme reagovat na kauzy, říká Jan Kuklík. Publico [online]. 2025-06-19 [cit. 2025-06-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)