Antonín Randa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o právníkovi. O publicistovi pojednává článek Antonín Randa (publicista).
prof. JUDr. Antonín rytíř Randa
Antonín Randa (1912)

Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1883 – 1884
Předchůdce Václav Vladivoj Tomek
Nástupce Jan Streng

Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1885 – 1886
Předchůdce Alois Zucker
Nástupce Jan Jaromír Hanel

Narození 8. července 1834
Bystřice nad Úhlavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. října 1914 (ve věku 80 let)
Dobřichovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání profesor občanského práva
Profese pedagog a spisovatel
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín rytíř Randa (8. července 1834 Bystřice nad Úhlavou[1]6. října 1914 Dobřichovice) byl profesor občanského práva na právnické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, zakladatel moderní české civilistiky, čestný doktor univerzit v Bologni a Krakově.

Po rozdělení pražské univerzity na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem byl zvolen prvním prorektorem (1882/83) a pak druhým rektorem (1883/84) univerzity české; děkanem právnické fakulty byl zvolen v letech 1872 a 1885. Od roku 1881 byl členem rakouské Panské sněmovny a Říšského soudu, v letech 1904–1906 „ministr krajan“ ve vládách Ernsta Koerbera, Paula Gautsche a Konráda Hohenlohe. V letech 1908–1914 působil též jako druhý prezident České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Patřil k spoluzakladatelům Jednoty právnické.

Z mnoha jeho prací z oblasti práva občanského, obchodního, směnečného, knihovního a vodního je třeba zmínit (pokaždé 1. vyd.): Der Besitz nach österreichischem Rechte mit Berücksichtigung des gemeinen Rechtes, des preußischen, französischen und sächsischen Gesetzbuches (1865), Der Erwerb der Erbschaft nach österreichischem Rechte, auf Grundlage des gemeinen Rechtes, mit Berücksichtigung des preussischen, französischen, sächsischen und Zürcher Gesetzbuches (1867), Přehled vzniku a vývinu desk čili knih veřejných, hlavně v Čechách a na Moravě (1870), O závazcích k náhradě škody z činů nedovolených, pak o úrocích dle rakouského práva občanského (1870), Právo vlastnické dle rakouského práva v systematickém pořádku (1871), Soukromé obchodní právo rakouské (seš. I 1876, seš. II 1883, seš. III 1888).

Randův odkaz rozvíjí Randova nadace, působící při Spolku českých právníků Všehrd.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželka Antonína Randy Angela byla dcerou matematika Jakuba Filipa Kulika. Jejich dcera Angela se stala manželkou inženýra Otokara Kruliše-Randy (1860–1900), měli spolu dva syny. Jedním z nich byl právník Otokar Kruliš-Randa (1890–1958).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/crsc/crsc1940-rg1.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRČMÁŘ, J.: Antonín Randa. Poznámky k jeho veřejným činnostem, in: Randův jubilejní památník. K stému výročí narození Antonína Randy. Praha 1934.
  • KREK, G.: Anton Randa. Gedächtnisschrift zur hundertsten Wiederkehr seines Geburtstages [separát – překlad článku ze slovinského časopisu Slovensky Pravnik], Ljubljana 1935.
  • KNAPP, V.: Portrét Antonína Randy (k jeho dvojímu výročí), Právník 1994, č. 9-10, s. 866.
  • KURKOVÁ, J.: Kdo byl JUDr. Antonín rytíř Randa? Ad notam 2006, č. 3, s. 91.
  • BANASZKIEWICZ, B.: Antonín Randa (1834–1914), Kwartalnik Prawa Prywatnego [polsky] 2008, č. 4, s. 913.
  • VELEK, L.: Antonín Randa očima svých současníků, Právník 155, 8/2016, s. 673–688.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]