V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Heinrich von Pitreich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heinrich von Pitreich
Heinrich von Pitreich, cca r. 1902
Heinrich von Pitreich, cca r. 1902

ministr války Rakouska-Uherska
Ve funkci:
17. prosince 1902 – 24. října 1906
Předchůdce Edmund von Krieghammer
Nástupce Franz Xaver von Schönaich

Narození 10. listopadu 1841
Lublaň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. ledna 1920
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Alma mater Ženij. akad. Louka u Znojma
Profese politik
Commons Kategorie Heinrich von Pitreich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Maxmilian von Pitreich
bratr Anton von Pitreich
synovec Anton von Pitreich

Heinrich von Pitreich (10. listopadu 1841 Lublaň13. ledna 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1902–1906 ministr války Rakouska-Uherska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V období let 1856–1859 studoval na ženijní akademii v bývalém Louckém klášteru u Znojma, pak vyšší ženijní kurz, roku 1866 působil v pevnosti v Krakově a Lvově, potom nastoupil do vojenské školy a roku 1871 byl jmenován hejtmanem v generálním štábu. Roku 1878 byl povýšen na majora, roku 1882 na podplukovníka. Roku 1883 převzal vedení 5. oddělení generálního štábu na říšském ministerstvu války. Roku 1885 dosáhl hodnosti plukovníka a od roku 1890 na miniterstvu války řídil prezidiální byro. Roku 1891 se stal generálmajorem a velitelem 24. divize v Přemyšli. Roku 1895 byl povýšen na podmaršála (feldmarschalleutnant). Od roku 1896 působil ve funkci zástupce náčelníka generálního štábu Friedricha von Beck-Rzikowského. Na této pozici vypracoval nové metody pro manévry jízdních vojsk a napsal návrh pravidel pro výcvik pěchoty.[1][2]

Od 17. prosince 1902 do 24. října 1906 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[3] Za jeho úřadování v čele rezortu byly do výzbroje armády zavedeny kulomety a nová děla. Zasloužil se i o reformu vojenských soudů. Snažil se o revizi dohody o kontingentech rekrutů z roku 1868, čímž ovšem proti sobě vyvolal ostrou opozici v Uhersku. Jeho ochota k ústupkům ho následně ale stála podporu následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Roku 1906 se o Heinrichu von Pitreichovi uvažovalo jako o možném náčelníkovi generálního štábu armády, ale post nakonec získal Conrad von Hötzendorf a Pitreich téhož roku musel odejít i z ministerské funkce.[1]

Od roku 1903 byl majitelem pluku číslo 63 (Das k.u.k. Infanterieregiment Freiherr von Pitreich Nr. 63).[2]

Jeho synem byl Maxmilian von Pitreich (1877–1945), důstojník rakousko-uherské, rakouské a německé armády. Bratr Anton von Pitreich (1838–1907) byl rakousko-uherským generálem, synovec Anton von Pitreich mladší (1870–1939) byl rovněž rakousko-uherským generálem.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pitreich, Heinrich Frh. von (1841-1920), Feldzeugmeister, s. 105. (německy) 
  2. a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-28]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583-584. (česky)