Alexander von Koller
| Alexander von Koller | |
|---|---|
 Alexander von Koller na kresbě z r. 1872 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1876 – ? | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ministr války Rakousko-Uherska | |
| Ve funkci: 14. června 1874 – 21. června 1876 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Franz Kuhn von Kuhnenfeld |
| Nástupce | Artur M. von Bylandt-Rheidt |
| 8. český místodržitel | |
| Ve funkci: 1871 – 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Bohuslav Chotek z Chotkova |
| Nástupce | Philipp Weber von Ebenhof |
| Správce Českého místodržitelství | |
| Ve funkci: 1868 – 1870 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Ernst Leopold von Kellersperg (jako místodržitel) |
| Nástupce | Alexandr Mensdorff-Pouilly (jako místodržitel) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 3. června 1813 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. května 1890 (ve věku 76 let) Baden  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Augusta Reimer |
| Rodiče | František Koller |
| Děti | Alexandr, August, Johanna |
| Profese | politik |
| Ocenění | Čestné občanství města Liberec |
| Commons | Alexander von Koller |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha – 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí Františka Kollera a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu. Měl bratry Augusta (*1805), pozdějšího c. a k. tajného radu a velvyslance Rakouska v Londýně, Wilhelma (*1811) pozdějšího polního maršála a generálmajora, a sestru Johannu (* 1809), která se roku 1833 provdala za Karla Thun-Hohensteina.
Vstoupil do husarských oddílů. 5. ledna roku 1859 byl v Bratislavě povýšen se do hodnosti generálmajora a následně se zúčastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.[1][2]
V období let 1868–1870 a 1871–1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi).[3] Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností).[2][1] Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.[4]
Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[5] V roce 1876[3] zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně.[2] Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.[1]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Oženil se s Augustou Reimerovou (* 1819), se kterou měl tři děti: dceru Johannu (* 1852 Brescia), syny Alexandra (* 1850 Vysoké Mýto), pozdějšího úředníka, a Augusta (* 1856 Wels), pozdějšího vojáka, jimiž rod vymřel po meči.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Koller, Alexander Frh. von (1813-1890), Feldmarschalleutnant und Minister, s. 87. (německy)
- ↑ a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 678.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 258.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583–584.
- ↑ [1]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2010. 664 stran; cit.s. 479. ISBN 978-80-257-0294-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Koller na Wikimedia Commons
