Alexander von Koller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander von Koller
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1876 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Ministr války Rakousko-Uherska
Ve funkci:
14. června 1874 – 21. června 1876
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFranz Kuhn von Kuhnenfeld
NástupceArtur M. von Bylandt-Rheidt
8. český místodržitel
Ve funkci:
1871 – 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceBohuslav Chotek z Chotkova
NástupcePhilipp Weber von Ebenhof
Správce Českého místodržitelství
Ve funkci:
1868 – 1870
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceErnst Leopold von Kellersperg (jako místodržitel)
NástupceAlexandr Mensdorff-Pouilly (jako místodržitel)
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození3. června 1813
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. května 1890
Baden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAugusta Reimer
RodičeFrantišek Koller
DětiAlexandr, August, Johanna
Profesepolitik
OceněníČestné občanství města Liberec
CommonsAlexander von Koller
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí Františka Kollera a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu. Měl bratry Augusta (*1805), pozdějšího c. a k. tajného radu a velvyslance Rakouska v Londýně, Wilhelma (*1811) pozdějšího polního maršála a generálmajora, a sestru Johannu (* 1809), která se roku 1833 provdala za Karla Thun-Hohensteina.

Vstoupil do husarských oddílů. 5. ledna roku 1859 byl v Bratislavě povýšen se do hodnosti generálmajora a následně se zúčastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.[1][2]

V období let 1868–1870 a 1871–1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi).[3] Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností).[2][1] Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.[4]

Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[5] V roce 1876[3] zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně.[2] Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Augustou Reimerovou (*1819), se kterou měl tři děti: dceru Johannu (*1852 Brescia), syny Alexandra (*1850 Vysoké Mýto), pozdějšího úředníka a Augusta (*1856 Wels) pozdějšího vojáka, jimiž rod vymřel po meči.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Koller, Alexander Frh. von (1813-1890), Feldmarschalleutnant und Minister, s. 87. (německy) 
  2. a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 678. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 258. 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583–584. 
  6. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2010. 664 stran; cit.s. 479. ISBN 978-80-257-0294-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]