Karl Mecséry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl baron Mecséry de Tsoór
Karl Mecséry de Tsoór (1804-1885) crop.jpg
Štýrský místodržitel
Ve funkci:
1865 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceMichal z Strasoldo-Graffenbergu
NástupceGuido Kübeck z Kübau
Ministr policie Rakouského císařství
Ve funkci:
1860 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
NástupceRichard Belcredi
1. český místodržitel
Ve funkci:
1. ledna 1850 – říjen 1860
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdcefunkce vznikla reorganizací českého gubernia
NástupceAnton Forgách
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1849 – 12. září 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
Guberniální viceprezident v Praze
Ve funkci:
1848 – 1849
PanovníkFrantišek Josef I.
Krajský hejtman v Hradci Králové
Ve funkci:
1843 – 1848
PanovníkFerdinand I. (V.)
C. k. komorník
Ve funkci:
1842 – 12. září 1885
PanovníkFerdinand I. (V.)

Narození19. ledna 1804
Tábor
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. září 1885 (ve věku 81 let)
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1834) Johana Pachtová z Rájova (1806–1884)
RodičeJohann Mecséry de Tsoor (1770–1832)
DětiKarel (1835–1901)
Johana, provdaná Lambergová (1836–1915)
Emerich (1840–1892)
Profesekomorník, politik a místodržitel
CommonsKarl Mecséry de Tsoór
1842 český inkolát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl svobodný pán Mecséry de Tsoór (19. ledna 1804, Tábor12. září 1885, Štýrský Hradec) byl rakouský politik a státní úředník. Od mládí působil ve státní správě v Čechách, v době Bachova absolutismu zastával dlouhodobě funkci místodržitele v Čechách (1849–1860). Poté byl členem vlády jako ministr policie (1860–1865), svou kariéru zakončil jako místodržitel ve Štýrsku (1865–1869).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Mecséry

Pocházel z uherské šlechtické rodiny, narodil se v Táboře jako syn c. k. polního podmaršála Johanna Karla Mecséryho (1770–1832). Vyrůstal v Kutné Hoře, kde jeho otec sloužil u armády, poté studoval na Tereziánské akademii ve Vídni. Po studiích vstoupil do státních služeb, začínal v roce 1827 jako konceptní praktikant u českého zemského gubernia, poté působil u krajských úřadů v Hradci Králové a Chrudimi, v letech 1839–1843 byl guberniálním radou u českého zemského gubernia. V roce 1842 byl jmenován c. k. komořím a zároveň získal český inkolát. V letech 1843–1848 byl krajským hejtmanem v Hradci Králové.[1] V revolučním roce 1848 se stal guberniálním viceprezidentem v Praze a po reorganizaci státní správy byl jmenován prvním místodržitelem v Čechách. Do úřadu nastoupil 8. prosince 1849, oficiálně do funkce byl uveden k 1. lednu 1850. Měl podíl na potlačení revolučního hnutí v letech 1848–1849 a později v době Bachova absolutismu na omezování osobních svobod. Od roku 1849 byl též c. k. tajným radou a funkci českého místodržitele zastával až do října 1860. Poté byl povolán do Vídně a ve dvou vládách zastával funkci ministra policie (1860–1865). V červenci 1865 převzal ministerstvo policie předseda vlády Richard Belcredi a později byl úřad zrušen.[2] Karl Mecséry pak v letech 1865–1869 vykonával funkci místodržitele ve Štýrsku.[3] V srpnu 1869 odešel do penze a poté žil v soukromí ve Štýrském Hradci.

Za zásluhy ve státních službách byl jako český místodržitel dekorován Řádem železné koruny I. třídy (1852), ve funkci ministra policie získal velkokříž Leopoldova řádu (1863), kromě toho byl nositelem saského Albrechtova řádu (1851) a pruského Řádu červené orlice (1860). Při odchodu do penze obdržel velkokříž Řádu sv. Štěpána (1869), od roku 1865 zároveň vykonával čestnou funkci kancléře Řádu železné koruny. V roce 1863 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.

V roce 1860 po něm byla pojmenována Mecsérova silnice v Praze od místodržitelského letohrádku k rybníkům ve Stromovce. Toto pojmenování dodnes připomíná pamětní obelisk poblíž letohrádku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1834 se oženil s hraběnkou Johannou Pachtovou (1806–1884) z českého šlechtického rodu Pachtů z Rájova. Johanna byla se svými staršími sestrami spolumajitelkou panství Mníšek pod Brdy. Z jejich manželství pocházely tři děti. Syn Karel (1835–1901) byl c. k. generálmajorem, mladší syn Emerich (1840–1892) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka. Dcera Johanna (1836–1915) se provdala do rodu Lambergů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam krajských hejtmanů v Čechách 1751–1848 dostupné online
  2. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 585
  3. Seznam místodržitelů ve Štýrsku dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Praha, 2020, 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]