Richard Belcredi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O českém emigrantovi a velvyslanci pojednává článek Richard Mořic Belcredi.
Richard hrabě Belcredi
Richard hrabě Belcredi
Richard hrabě Belcredi
Předseda Správního soudního dvora Rakouska
Ve funkci:
1881 – 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1881 – 1902
PanovníkFrantišek Josef I.
5. předseda ministerské konference Rakouského císařství
Ve funkci:
27. červenec 1865 – 7. únor 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlexandr Mensdorff-Pouilly
NástupceFriedrich Ferdinand von Beust
3. český místodržitel
Ve funkci:
1864 – 1865 (už v letech 1863–1864 pověřen správou)
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceErnst Leopold von Kellersperg (pověřen správou)
NástupceAntonín Lažanský z Bukové (pověřen správou)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1872
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1864 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Hlava (šéf) zemské vlády Rakouského Slezska
Ve funkci:
10. října 1862 – 28. dubna 1863
(už 29. března 1861 do 10. října 1862 pověřen správou)
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceGustav Ignác Chorinský (úřad sloučen s moravským místodržitelstvím)
NástupceHermann von Pillersdorff
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1860 ? – ???
Narození12. února 1823
Jimramov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. prosince 1902 (ve věku 79 let)
Gmunden, Horní Rakousy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAnna z Weldenu
RodičeEduard Belcredi
Marie z Fünfkirchenu
DětiLudvík Egbert
Marie Karolína
Karolína Kristýna
PříbuzníEgbert Belcredi (sourozenec)
Karel Belcredi, Jindřich Belcredi a Richard Belcredi (vnoučata)
Alma materUniverzita Karlova
Vídeňská univerzita
Profesesoudce, právník a politik
Ocenění1878 rakouský Řád zlatého rouna caz(č. 1040)
Královského uherského řádu sv. Štěpána caz velkokříž
CommonsRichard Belcredi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard hrabě Belcredi (12. února 1823 Jimramov[1] – 2. prosince 1902 Gmunden[2]) byl rakouský politik z moravské větve původně italského šlechtického rodu Belcrediů; ministerský předseda Rakouska a český místodržící.

Život[editovat | editovat zdroj]

Richard Belcredi studoval v Litomyšli gymnasium a v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman ve Znojmě, roku 1860 do Slezského zemského sněmu a poté do rakouské Říšské rady (poslancem 1861–1865). V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska (v jiných korunních zemích monarchie se tato funkce nazývala místodržícím), a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem Panské sněmovny Říšské rady.

V doplňovacích zemských volbách v Čechách v únoru 1864 byl zvolen i na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.[3] Rezignoval v říjnu 1865.[4] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách v září 1871.[5]

Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.[6]

„Ministerstvo tří hrabat“[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se císař František Josef I. v roce 1865 zklamán odklonil od liberálů kolem ministerského předsedy Antona von Schmerlinga kvůli neustálým turbulencím (viz Dějiny Rakouska), věnoval se osobě Richarda Belcrediho, známého svým konzervativismem a jmenoval jej státním ministrem a ministerským předsedou.

Zprávu, že byl požádán, aby se ujal funkce státního ministra v čele vlády, přijal jako osobní oběť a ujal se jí pouze z pocitu zodpovědnosti věrného úředníka. Poté napsal své ženě: „císař je mnou přímo posedlý a prohlásil, že v této neveselé době plné nebezpečí ve mně spatřuje čestného muže, na kterého by se mohl bezvýhradně spolehnout. Kéž dostojím jeho očekávání a neodmítnu jedinou jeho naději“.

Po odchodu z úřadu předsedy ministerské konference působil v letech 1881–1895 jako prezident Správního soudního dvora ve Vídni.[7]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1888 byla na jeho počest pojmenována jedna z významných pražských ulic, spojující Letnou s Holešovicemi jako Belcrediho třída. Tento název jí vydržel až do německé okupace a pak ještě krátce po skončení války. Od roku 1990 nese ulice jméno Milady Horákové.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360
  3. ↑ Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.
  4. ↑ Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3.
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
  6. ↑ Richard Belcredi v Encyklopedii dějin města Brna
  7. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87. 
  8. ↑ ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Klidná síla šlechetnosti…. neviditelnýpes.lidovky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 33. 
  • ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) – Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN 80-7368-512-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 349–350. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předsedové ministerské konference
Předchůdce:
Alexandr Mensdorff-Pouilly 		1865–1867
Richard Belcredi 		Nástupce:
Friedrich Ferdinand von Beust
Místodržitelé Českého království (1850–1918)
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Belcredi&oldid=20625210“