V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Karel Belcredi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Belcredi
Erb rodu Belcredi
Erb rodu Belcredi
Narození 24. září 1893
Líšeň, dnes Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. září 1972 (ve věku 78 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Děti Ludvík Hugo Belcredi
Hugo Andrian-Belcredi
Richard Mořic Belcredi
Rodiče Ludvík Egbert Belcredi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jiří Belcredi (24. září 1893 Líšeň[1]18. září 1972 Vídeň), celým jménem Karel Jiří Richard Max Belcredi, pocházel ze šlechtického rodu Belcredi.

Příbuzenstvo
otec Ludvík Egbert Belcredi
1856–1914
matka Marie von Franckenstein
1859–1938
bratr Egbert Belcredi
1887–1932
sestra Marie Anna Belcredi
1888–1968
bratr Jiří Belcredi
1889–1890
bratr Richard Belcredi
1891–1956
sestra Anna Belcredi
1896–1898
bratr Jiří Jindřich Belcredi
1902–1973
manželka Terezie Kalnoky
1893–1969
děd Richard Belcredi
1823–1902
syn Ludvík Hugo Belcredi
1921–1981
syn Hugo Belcredi
* 1923
syn Richard Mořic Belcredi
1926–2015
syn Egbert Belcredi
* 1938

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (4. února 1856 Znojmo6. září 1914 Líšeň) a jeho manželky (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie von Franckenstein (25. prosinec 1859 Mnichov9. srpen 1938 Gmunden). Měl šest sourozenců.

Byl majitelem zámku Brno-Líšeň a předseda Svazu moravských velkostatkářů. Byl vynikající zemědělský odborník a ekonom. Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na panství a majetek uvalena nucená správa.

Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelní post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou.[zdroj?] Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.

Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc8. říjen 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (2. červen 1844 Letovice – 23. květen 1928 Letovice) a jeho druhé manželky (sňatek 4. leden 1892 Vídeň) Marie hraběnky zu Herberstein (27. duben 1857 Štýrský Hradec20. říjen 1943 Letovice) . Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí Brno-Líšeň

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]