V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Ludvík Egbert Belcredi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Ludvík Egbert Belcredi
Ludvik Egbert Belcredi.png

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1902 – 1906
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1891 – 1901
Panovník František Josef I.

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1890 – 1914
Panovník František Josef I.

C. k. tajný rada
Ve funkci:
1910 – 1914
Panovník František Josef I.

C. k. komorník
Ve funkci:
1884 – 1914
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konzervativního velkostatku

Narození 4. února 1856
Znojmo, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. září 1914 (ve věku 58 let)
Líšeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Marie z Franckensteinu
Rodiče Richard Belcredi
Anna z Weldenu
Příbuzní Ludvík Hugo Belcredi, Hugo Andrian-Belcredi a Richard Mořic Belcredi (vnoučata)
Alma mater Univerzita v Innsbrucku
Zaměstnání velkostatkář, politik
Profese soudce a politik
Ocenění 1908 komtur Řádu Františka Josefa
komandérský kříž Řádu svatého Řehoře Velikého
Commons Kategorie Ludvík Egbert Belcredi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Richard Belcredi
1823–1902
matka Anna von Welden
1834–1918
manželka Marie von Franckenstein
1859–1938
strýc Egbert Belcredi
1816–1894
dědeček Eduard Belcredi
1786–1838
babička Marie z Fünfkirchenu
1793–1860

Ludvík Egbert Richard hrabě Belcredi, uváděn také jako Ludvík Egbert hrabě Belcredi nebo Ludvík Belcredi (německy Ludwig Egbert Richard Graf von Belcredi) (4. února 1856 Znojmo[1]6. září 1914 Líšeň), byl moravský šlechtic z rodu Belcrediů, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.

Původ a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Znojmě, kde jeho otec působil jako krajský hejtman, do původně lombardské šlechtické rodiny Belcrediů. Jeho otcem byl rakouský ministerský předseda Richard Belcredi a matkou c. a k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže Anna von Welden. Ve 14 letech nastoupil na gymnázium v Kalksburgu. Maturitu složil na vídeňském gymnáziu Theresianum, protože karlsburské gymnázium nemělo oprávnění k provádění maturit. Po studiu na právnické fakultě innsbrucké univerzity složil v roce 1879 doktorát. Kromě toho navštěvoval ještě hospodářské akademie v Hohenheimu a Württembergu.[2]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 18821885 působil u finanční prokuratury ve Vídni. Během tohoto období rovněž složil soudcovské zkoušky. Po smrti svého strýce Egberta v roce 1894 zdědil veškerý rodinný majetek, včetně zámků a velkostatků v Líšni a Jimramově. Na statcích se mu podařilo zvýšit prosperitu, založil třeba v roce 1904 úspěšnou líšeňskou cihelnu. O pět let později koupil jimramovský mlýn, kde zřídil elektrárnu.[2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V moravských zemských volbách v roce 1890 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Byl znovuzvolen ve volbách v roce 1896, volbách v roce 1902, volbách v roce 1906 a volbách v roce 1913. Stal se členem školského výboru. Účastnil se Fora pro společné záležitosti v Pešti v roce 1894. V roce 1901 se stal také členem finančního výboru, o rok později také výboru pro pojišťovnictví a rozšíření zemědělské banky. Na sněmu vystupoval v různých záležitostech, třeba v záležitosti finančních poměrů silničního výboru v Brně, při podpoře různých subvencí pro spolky nebo hospodářských subvencí, v otázce učitelských platů. Od roku 1904 až do své smrti působil jako přísedící zemského výboru. Po posledním zvolení na sněm se stal členem výborů zemědělského a pojišťovacího.[2]

Ve volbách do Říšské rady v roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady za Čechy ve velkostatkářské kurii. Zasedal v ní ještě další 2 volební období.

Od 90. let 19. století se rovněž podílel s hrabětem Ottou Serényi na vedení moravské Strany konzervativního velkostatku.[3] Se strýcem Egbertem se podílel na vydávání novin konzervativních velkostatkářů Vaterland.[4]

Spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

Angažoval se v různých spolcích. Byl členem Grundlasten-Ablösungs- und Regulierungs-Landeskommision für Mähren, náhradníkem c. k. zemské komise pro agrární operace a v červenci 1912 byl jmenován prezidentem Zemědělské rady pro Markrabství moravské. V roce 1911 pořádal Hospodářsko-živnostensko-průmyslovou výstavu v Líšni.[2] Ve stejném roce podpořil z pozice předsedy diecézního výboru provolání ke katolickému lidu německého jazyka brněnské diecéze v rámci prvního německého katolického sjezdu, který se konal v Brně.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1885 se v Ullstadtu oženil s Marií von Franckenstein (18591938), s níž měl celkem sedm dětí – Egberta (18871932), Marii Annu (18881968), Jiřího (18891890), Richarda (18911956), Karla (18931972), Annu (18961898) a Jiřího Jindřicha (19021973).[2][5]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1908 se stal komturem Řádu Františka Josefa. Byl také c. a k. komořím, od roku 1910[4] tajným radou a tajným komořím Pia X., od roku 1902 držitelem komandérského kříže Řádu svatého Řehoře Velikého, který obdržel od papeže Lva XIII.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87-89. 
  3. a b CIBULKA, Pavel. Německé politické strany na Moravě (1890-1918). Praha: Historický ústav, 2012. 447 s. ISBN 978-80-7286-177-4. 
  4. a b Belcredi, Ludvík Egbert, 1856-1914 [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]