Gmunden
| Gmunden | |
|---|---|
 Radnice v Gmundenu | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′5″ s. š., 13°47′58″ v. d. |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Horní Rakousy |
| Okres | Gmunden |
  Gmunden | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 63,52 km²[1] |
| Počet obyvatel | 13 191 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 207,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Heinz Josef Köppl |
| Oficiální web | www |
| stadtamt | |
| Adresa obecního úřadu | Rathausplatz 1 |
| Telefonní předvolba | 07612 |
| PSČ | 4810 |
| Označení vozidel | GM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gmunden je okresní město ležící na severním břehu Travenského jezera (německy Traunsee) v rakouské Solné komoře (německy Salzkammergut). Je sídelním městem okresní vlády stejnojmenného okresu, okresního hejtmanství a okresního soudu. Žije zde přibližně 13 tisíc[2] obyvatel.
Město je známé svou keramikou s charakteristickým bílozeleně plamencovaným dekorem. Za c. a k. monarchie bylo město Gmunden známé jako renomované letní sídlo, o čemž dodnes svědčí množství vil. Město se také veřejně připomnělo v 90. letech 20. století v rakouském televizním seriálu Schlosshotel Orth.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologických nálezů bylo místo osídleno Germány již od 5. století. Ve vrcholném středověku se Gmunden stal významnou tržní osadou při obchodu se solí. Roku 1278 byl povýšen na město. Během německé selské války po roce 1525 město v bojích značně utrpělo a ve třicetileté válce se stalo základnou jednotky mušketýrů. Do města byla v roce 1842 kvůli přepravě soli prodloužena koněspřežná železnice České Budějovice – Linec.[3] V 19. století získalo novou slávu dvorského letoviska monarchie, vedle konkurenčního Bad Ischlu. Vily si zde stavěli hlavně rakouští průmyslníci.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- zámek Orth – středověký zámek, který je na ostrově Travenského jezera, adaptoval jej velkovévoda Jan Salvátor Toskánský pro sebe, svou manželku a svou matku, velkovévodkyni Marii Antonii Sicilskou, která zde roku 1898 zemřela.
- farní kostel, z 1. poloviny 14. století
- radnice (16.-18. století)
- Villa Lanna – postavil si ji jihočeský podnikatel Vojtěch Lanna mladší (1836-1909)[4]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Franz Grasberger (1915-1981), muzikolog
- Conchita Wurst (Thomas Neuwirth, * 1988), drag queen zpěvák
- Szörényi Levente (* 1945), zpěvák
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na Gmunden a na lanovku na Grünberg -
Radnice v Gmundenu -
Zámek Orth
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Tajemství Solné komory. Země světa. 6.8.2020, roč. 19, čís. 8, s. 32–37. Dostupné online.
- ↑ Rezidence - LANNA.club. www.lanna.club [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Stadtgemeinde Gmunden: Gmunden – 700 Jahre Stadt. Gmunden 1978.
- Kulturverwaltung Gmunden: 125 Jahre Kurstadt Gmunden. Gmunden 1987.
- Wilfried Heller: Der Fremdenverkehr im Salzkammergut. Heidelberg, 1970
- E. Prillinger: Grüße aus Gmunden. Linz 1972.
- Stephen Sokoloff: „Goldene Wege“ – Kultur-und Naturschätze vom Traunsee bis Bad Ischl. 2005
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gmunden na Wikimedia Commons 
Průvodce Gmunden ve Wikicestách- Oficiální stránky města
- Gmunden na Facebooku
- Gmunden na Instagramu
