Husar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francouzský husar – příslušník 8. pluku z roku 1804

Husar, maďarsky huszár, množ. číslo huszárok, polsky husarz, slovensky husár, byl původně příslušník tělesné stráže uherského krále Matyáše Korvína, v 15. století jezdectvo, později příslušník vojenské lehké jízdy v uherské části habsburské monarchie. Poté byli husaři zavedeni i v jiných armádách.

Nápadní byli obzvláště barevnou uniformou s kabátcem, který se mimo zteč nosil pověšený přes rameno. Uniforma byla složena z krátkého zdobného kabátce s hustým šněrováním a úzkých kalhot s výšivkami na stehnech, vycházela z uherského národního kroje. Ve výzbroji byla šavle, pistole a krátká karabina. V Polsku se z husarů vyvinula elitní těžká jízda – husaria neboli křídlatí husaři. Polští husaři byli vyzbrojeni kopími, dlouhými meči - končíři a vybaveni přílbou a kyrysem. Typickým znamekm polských husarů byla křídla z dřevěných latí ozdobených ptačím peřím a upevněná na ramenou husara. Křídla představovala nejen ozdobu či odznak, ale měla i praktickou funkci - bránila nepřtelským Tatarům chytit husara do lasa.

Husarské oddíly byly zařazeny ve všech armádách významných mocností v dobách romantismu a přežily až do počátku 20. století. Jednalo se o prestižní jednotky a mladí šlechtici byli přidělováni zpravidla právě k nim. Znakem pruských husarů byla lebka se zkříženými hnáty.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]