Josef Tureček

prof. JUDr. Josef Tureček
prof. JUDr. Josef Tureček
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1948 – 1952
Předchůdce	Cyril Horáček
Nástupce	Jan Bartuška
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	17. července 1900 ; Plzeň; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. října 1979 (ve věku 79 let) ; Praha; Československo
Choť	Ludmila Turečková
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	právník, historik, děkan, pedagog a učitel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Josef Tureček (17. července 1900 Plzeň^[1] – 9. října 1979 Praha) byl český právník a právní historik, profesor církevního a správního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1948–1952 také její děkan.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny železničáře, roku 1919 absolvoval reálné gymnázium v Plzni a poté začal studovat na pražské právnické fakultě, kde v roce 1926 získal titul doktora práv. Na fakultě zůstal a stal se nejdříve asistentem v historickém oddělení knihovny. Ačkoli byl politicky zaměřen levicově, už od dob studií se nejvíce zajímal o církevní právo, ve kterém se také roku 1928 habilitoval. Úzce spolupracoval s profesorem Hobzou, např. na vydání základní učebnice Úvod do církevního práva (1929, 1936). Ve 30. letech dále vydal studie Povaha kultových práv k věcem (1934) a Kapitoly z konfesního práva československého (1936), ve kterých se mj. zabýval vztahem církevního majetku a státní suverenity.^[2] V roce 1935 byl jmenován mimořádným profesorem, řádným se stal až po válce na konci roku 1946.^[3]

V nových poválečných podmínkách vstoupil do KSČ, byl aktivní v ROH, podílel se na tehdejších reformách právnických studií (Reforma právnického studia, 1946), v přelomových událostech začátku roku 1948 byl členem fakultního akčního výboru a poté mezi lety 1948–1952 fakultu jako děkan vedl.^[2] Vzhledem ke změně poměrů po Únoru 1948, kdy bylo církevní právo jako samostatný předmět z osnov vyřazeno, začal přednášet v oboru správní vědy a správního práva. Začal se také hlouběji zabývat právní historií, na historickoprávní katedře vedl oddělení obecných dějin státu a práva a pro účely výuky vydal zejména Světové dějiny státu a práva ve starověku (1963).^[3] Na odpočinek odešel v roce 1970, současníky byl oceňován především za „budování socialistické právnické fakulty“.^[4]

V roce 1939 se oženil s Ludmilou Laštovkovou.^[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
↑ ^a ^b Šedesát let univ. prof. Dr. Josefa Turečka. Právník. 1960, čís. 7, s. 664–665.
↑ ^a ^b SOUKUP, Ladislav. Josef Tureček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 85–86.
↑ K životnímu jubileu univ. prof. JUDr. Josefa Turečka. Právník. 1975, čís. 9, s. 867.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Tureček

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň

[Právník-2] Šedesát let univ. prof. Dr. Josefa Turečka. Právník. 1960, čís. 7, s. 664–665.

[Soukup-3] SOUKUP, Ladislav. Josef Tureček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 85–86.

[4] K životnímu jubileu univ. prof. JUDr. Josefa Turečka. Právník. 1975, čís. 9, s. 867.

[1]

[2]

[3]

[4]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)