Josef Stupecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. JUDr. Josef Stupecký
Josef Stupecký r. 1903 (foto archiv ÚČL AV ČR)
Josef Stupecký r. 1903 (foto archiv ÚČL AV ČR)

Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1900 – 1901
Předchůdce Jan Gebauer
Nástupce Jan Ladislav Sýkora

Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1889 – 1890
Předchůdce Jiří Pražák
Nástupce Emil Ott
Ve funkci:
1898 – 1899
Předchůdce Jaromír Čelakovský
Nástupce Jiří Pražák

Narození 11. listopadu 1848
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. srpna 1907 (ve věku 58 let)
Chlum u Hartmanic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese právník a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Stupecký (11. listopadu 1848 Praha24. srpna 1907 Chlum u Hartmanic[1][2][3]) byl český právník, profesor občanského práva, rektor Univerzity Karlovy a děkan její právnické fakulty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde také získal doktorát práv, a poté absolvoval studijní cestu do Göttingen a Lipska. Po návratu začal svou praxi v advokacii, ale už roku 1876 se na pražské právnické fakultě habilitoval v oboru rakouského občanského práva a později i pro obor horního práva. Roku 1882 byl jmenován mimořádným a v roce 1889 řádným profesorem pro oba obory. Mezi roky 1889–1890 a 1898–1899 byl děkanem právnické fakulty a pro roky 1900–1901 se stal také rektorem celé české univerzity.[2] Protože se věnoval i autorskému právu a zajímal se o výtvarné umění, stal se též členem kuratorií Uměleckoprůmyslového muzea a Moderní galerie Království českého. Kromě toho byl předsedou Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dále byl redaktorem odborného časopisu Právník a publikoval také ve Sborníku věd právních a státních. Jako významný civilista se účastnil různých mezinárodních kongresů a zasedal v rakouském Říšském soudu. Za své zásluhy získal Řád železné koruny III. třídy a byl jmenován dvorním radou.[4] Ve své době byl uznáván jako velký znalec občanského práva.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Versio in rem (1888)
  • Legitimace dětí nemanželských podle práva rakouského (1897). Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou. Dostupné online
  • Odkazy dle rakouského práva občanského (1898)
  • Poručenství a opatrovnictví dle rakouského práva (1899)
  • Rakouské právo knihovní (1900)
  • Práva věcná (1901)
  • Příspěvky o českých překladech pořízených v souvislosti s kodifikací rakouského práva civilního (1904)
  • Rodinné fideikomissy (1905)
  • Rakouské právo rodinné (1905)
  • Občanské právo rakouské. Držení (1906)
  • Rakouské právo dědické (1907)
  • Rakouského práva občanského právo obligační (1907)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. Farnost Petrovice [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. 
  2. a b c Dvorní rada profesor dr. J. Stupecký †. Národní politika. 1907, roč. 25, čís. 234, s. 4. Dostupné online. 
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Stupecký, Josef (1848–1907), Rechtswissenschaftler [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. Stupecký. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. Svazek 24. S. 305.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]