Vilém Funk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
prof. JUDr. Vilém Funk

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci:
1938 – 1939
Předchůdce František Slavík
Nástupce Bedřich Hrozný

Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1921 – 1922
Předchůdce Jan Kapras
Nástupce Karel Hermann-Otavský
Ve funkci:
1934 – 1935
Předchůdce Otakar Sommer
Nástupce František Vavřínek
Stranická příslušnost
Členství mladočeská str.

Narození 14. ledna 1875
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. září 1955 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Berlínská univerzita
Vídeňská univerzita
Profese profesor finančního práva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilém Funk (14. ledna 1875 Praha24. září 1955 Praha) byl rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, ve 30. letech rektor Univerzity Karlovy.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze, kde promoval roku 1899. Studoval také na univerzitě v Berlíně a na Vídeňské univerzitě. Nastoupil na finanční okresní ředitelství, později k finanční prokuratuře v Praze a k zemskému výboru. V roce 1903 se habilitoval, v roce 1909 se stal mimořádným a roku 1912 řádným profesorem finančního práva.[2] V letech 1921–1922 a 1934–1935 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1938 a 1939 celou univerzitu jako rektor vedl.[3]

Byl také aktivní v politice. Dlouhodobě zasedal ve sboru obecních starších i v městské radě Prahy.[2] Na počátku 20. století se zapojil také do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Čechy 5 (Praha-Malá Strana a Hradčany[2]) a usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů).[4] Patřil k mladočeské straně.[5] Na Říšské radě se zaměřoval na otázky finanční, podílel se na novele zákona o přímých daních.[2] Zásady jím tehdy prosazené se staly základem pro všechny pozdější zákony. Po vzniku Československa pracoval jako finanční expert mj. na ministerstvu unifikací.[3]

Podílel se na založení Svazu českého úřednictva a byl prvním starostou Klubu českého státního úřednictva. Byl členem České akademie věd a umění, předsedou dozorčí rady České banky, předsedou Malostranské záložny a mnoha dalších spolků a korporací. Vydal četné odborné práce na téma finančního práva a daňového systému. Psal také do odborných periodik nebo slovníků. Po uzavření českých vysokých škol v protektorátním období byl penzionován a nový poválečný režim s ním již nepočítal.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Funk, Vilém, 1875-1955 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  2. a b c d Děkan právnické fakulty Karlovy university prof. Vilém Funk šedesátníkem. Národní politika. Leden 1935, roč. 53, čís. 13, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c MARKOVÁ, Hana; OSSENDORFOVÁ, Helena. Vilém Funk. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 630–631.
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období. Dostupné online.
  5. DRÁPELA, Martin: Život Aloise Rašína a jeho přínos pro stabilizaci a rozvoj české ekonomiky [online]. Masarykova univerzita [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]