Přeskočit na obsah

Volby do Říšské rady 1911

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Volby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku. Zvoleno v nich bylo 516 členů poslanecké sněmovny (dolní komory) celostátního parlamentu, Říšské rady. Šlo o historicky poslední celostátní volby v Předlitavsku před zánikem Rakouska-Uherska.

Dobové souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1911 Předlitavsku již více než dva roky vládla vláda Richarda Bienertha. Definovala se jako úřednická, odbornická a konzervativní, třebaže měla podporu některých sil v parlamentu. Trvale se potýkala s roztříštěností a nestabilitou parlamentního života v Rakousku. V roce 1911 se vláda uchýlila k trvalejšímu obcházení parlamentu s cílem parlament vyhladovět (myšleno obrazně, protože poslanci v době, kdy parlament nezasedal, nepobírali poslanecké diety a náhrady a vláda sněmovnu opakovaně odročovala). Tato taktika ovšem nebyla úspěšná, proti vládě se postavily silné frakce, zejména Polský klub. A když kabinet nedokázal projednat v parlamentu klíčové zákony, nechal Říšskou radu rozpustit a vypsat nové volby.[1]

Volební účast

[editovat | editovat zdroj]
Korunní země Počet Volební účast
Poslanců Voličů Hlasy %
Dolní Rakousy 64 700 950 648 883 92,6
Horní Rakousy 22 185 113 172 701 93,3
Salcbursko 7 45 566 41 828 91,8
Štýrsko 30 301 570 195 135 64,7
Korutany 10 77 651 52 670 67,8
Kraňsko 12 99 263 86 600 87,3
Terst 5 45 246 37 614 83,1
Gorice a Gradiška 6 56 074 34 289 61,1
Istrie 6 92 694 51 134 55,2
Tyrolsko 25 207 096 137 105 66,1
Vorarlbersko 4 29 041 26 532 91,4
Čechy 130 1 435 439 1 139 030 79,4
Morava 49 548 000 502 382 91,7
Slezsko 15 132 919 125 114 94,1
Halič 106 1 501 282 1 173 237 73,2
Bukovina 14 164 948 120 812 78,2
Dalmácie 11 144 213 80 016 55,2
Celkem 516 5 767 065 4 625 082 80,2
Zdroj: [2]

Výsledky a dopady voleb

[editovat | editovat zdroj]

Volby proběhly ve dvou kolech 13. a 21. června 1911.[3]

Výrazným prvkem voleb roku 1911 byla porážka klerikálních stran, a to jak českých tak německých. Zejména německorakouští křesťanští sociálové zaznamenali výrazné ztráty. Naopak posílili němečtí i čeští agrárníci a taky nacionalistické formace jako čeští národní sociálové. Úspěchem nebyly volby pro rakouské sociální demokraty, protože jejich někdejší jednota zanikla a jednotlivé sociálnědemokratické strany v příslušných etnických skupinách postupovaly samostatně. Kvůli propadu klerikálních stran a zejména ztrátám křesťanských sociálů pak v červnu 1911 definitivně skončila vláda Richarda Bienertha.[4]

Ve volbách se silně projevily koalice pro druhé kolo voleb, takže některé strany sice zaznamenaly vysoký zisk hlasů, ale získaly málo mandátů, protože se proti jejich kandidátům spojili v druhém kole voliči ostatních stran.

Rozdělení mandátů na Říšské radě podle národnosti poslanců[3]
Národnost Němci Češi Poláci Ukrajinci Slovinci Italové Chorvati a Srbové Rumuni sionisté celkem
Mandátů 232 108 83 31 24 19 13 5 1 516

Výsledky v českých zemích

[editovat | editovat zdroj]
Strana První kolo Druhé kolo Mandáty
Hlasy % Mandáty Hlasy % Mandáty Celkem ±
České strany
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická340 12219,814176 86819,21125+1
Českoslovanská strana agrární298 23017,49215 36023,42837+10
Katolická národní a křesťansko-sociální strana na Moravě124 3917,2573 2308,027-3
Česká strana národně sociální81 6314,8823 0112,5513+7
Národní strana svobodomyslná62 6183,71020 5472,2414-1
Česká křesťansko-sociální strana v království Českém60 4153,5042 4234,600-7
Lidová strana pokroková na Moravě40 1732,3038 9824,244-2
Státoprávní pokroková strana21 4761,3210 9751,224+1
Sociálně demokratická strana dělnická9 1120,511+1
čeští nezávislí kandidáti8 1860,506 2350,7110
Česká strana pokroková6 6030,411-1
Moravská národní strana6 5220,406 5220,700-3
čeští sčítací kandidáti3 0660,2000
Národní strana2 8030,211-1
Národní strana ve Slezsku1 8930,100-1
Češi celkem1 067 24162,151614 15366,857108+1
Německé strany
Sociálně demokratická strana dělnická228 73913,310106 34911,6010-11
Německá agrární strana103 7896,0860 8746,61220+3
Německá radikální strana101 3475,91050 5525,51222+9
Německá pokroková strana62 1103,6118 8191,0314-2
Německá lidová strana30 0851,8126 1642,867-5
Křesťansko-sociální strana28 6991,7014 7321,6110
Německá dělnická strana22 8211,318 9361,023+3
Všeněmecké sjednocení17 1401,0110 7391,223+1
němečtí nezávislí kandidáti6 7590,422+2
Svobodní socialisté6 2630,406 1580,711-1
němečtí sčítací kandidáti5 8860,3000
Němci celkem613 63835,744293 32331,93983-1
Polské strany
Polská sociálně demokratická strana Haliče a Slezska14 3780,816 0590,701-1
Polská lidová strana9 6280,606 1020,711+1
Polská klerikální strana6 0390,4110
Polská proněmecká strana2 8320,2000
Poláci celkem32 8771,9212 1611,3130
Židovské strany
Židovská národní strana72 0,0000
Židé celkem720,0000
Roztříštěné a neznámé hlasy3 4350,2900,0
Neplatné a prázdné hlasy3 4350,219 2202,0
Celkem1 720 69810097938 947100971940
Voličů v seznamu/účast2 070 38983,11 160 72380,9
Zdroj: [5]
  1. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548.
  2. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 5. (německy)
  3. 1 2 kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 333.
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548–549.
  5. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 10–11. (německy)

Související články

[editovat | editovat zdroj]