Přeskočit na obsah

Německá lidová strana (Rakousko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Německá lidová strana
Deutsche Volkspartei
Zkratkalidovci, nacionálové
Datum založení1895
Datum rozpuštění1920
PředchůdceNěmecká nacionální strana
NástupceVelkoněmecká lidová strana (Rakousko)
Německá nacionální strana (ČSR)
IdeologieHnutí Völkisch
Nacionalismus
Antiklerikalismus
Antiliberalismus
Antisocialismus
Politická pozicepravice
Barvy
     Šedá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německá lidová strana, též němečtí lidovci nebo němečtí nacionálové[1] (německy Deutsche Volkspartei), byla nacionálně orientovaná politická strana, působící od 90. let 19. století mezi německou populací Rakouska-Uherska, včetně českých zemí.

Historie a program

[editovat | editovat zdroj]

Vznikla roku 1895 z dřívější Německé nacionální strany. Navazovala na německé národní hnutí a na takzvaný Linecký program z roku 1882 (programový manifest německo-nacionálního hnutí přijatý pod heslem „Ani liberální, ani klerikální, ale nacionální“). Měla blízko k protikatolickému hnutí Los von Rom.[2] Snažila se oslovit národnostně radikálnější a sociálně reformní vrstvy německého obyvatelstva.[3]

Německá lidová strana se výrazně angažovala v bouřlivých německých demonstracích v roce 1897 proti tzv. Badeniho jazykovým nařízením. Silné pozice si získala v českých zemích. Mezi její hlavní postavy patřil v českých zemích Ernst Bareuther, Karl Schücker, Franz Kindermann nebo moravský Karl Chiari. Na konci 19. století do jejích řad patřil i vídeňský radikál Georg von Schönerer, který se ale po roce 1900 odtrhl a se svými stoupenci ustavil tzv. Všeněmecké sjednocení jako ještě militantněji nacionalistický subjekt.[2] Dalšími výraznými představiteli strany byl Heinrich Prade (počátkem 20. století ministr předlitavské vlády), v Korutanech to byl Josef Wolfgang Dobernig, ve Štýrsku Julius Derschatta von Standhalt.

Po vzniku Československa na dědictví Německé lidové strany navázala Německá nacionální strana.[4]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Říšská rada

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1897 48,000 4.5
31/425
5.
1901 70,540 6.6
51/425
20 2.
1907 131,474 2.9
32/516
19 3.
1911 71,882 1.6
21/516
11 10.

Ve volbách do Říšské rady roku 1897 se stala s 31 poslanci pátým nejpočetnějším klubem na Říšské radě.[5] Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získala 51 mandátů a byla již druhým nejpočetnějším klubem.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1907 (konaných podle nového volebního systému) docílila 32 poslaneckých křesel z celkových více než 230 získaných německými stranami.[7] Později se roztříštěné německé nacionální formace spojily a na Říšské radě utvořily Deutscher Nationalverband (Německý národní svaz).[8]

Parlament Rakouska

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1919 59,919 2.0
2/170
2 8.

Český zemský sněm

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1895 9 631 11.1
13/242
9 5.
1901 13 047 5.4
14/242
1 7.
1908 10 656 2.6
8/242
6 8.

Stabilní pozice obsazovala na Českém zemském sněmu. zemské volby v Čechách roku 1895 jí přinesly 11 mandátů (dominantní německá pokroková strana jich měla 55).[9] Zemské volby v Čechách roku 1901 pak znamenaly jistý ústup, když získala sice 14 mandátů, ale zaostala za pokrokovou stranou i za všeněmci.[10] V zemských volbách v Čechách roku 1908 obdržela jen 8 křesel a předehnali ji i němečtí agrárníci.[11]

  1. Národní politika, 17. 4. 1902, s. 1:„Křesťansko-sociální sdružení na říšské radě, proti němuž němečtí lidovci útočí...
  2. a b ŠEBEK, Jaroslav. Německé politické strany v českých zemích, Německé nacionální hnutí. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 473–475. 
  3. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 457. 
  4. ŠEBEK, Jaroslav. Politické strany německé menšiny, Německá nacionální strana. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 872. 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 324. 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 327–328. 
  7. Politické zprávy domácí. Národní listy. Červen 1907, roč. 47, čís. 151, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. ŠEBEK, Jaroslav. Německé politické strany v českých zemích, Německé nacionální hnutí. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 474. 
  9. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  10. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 331. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]