Heinrich Prade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heinrich Prade

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1885 – 1910

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1911

Německý ministr-krajan
Ve funkci:
2. června 1906 – 9. listopadu 1907
Předchůdce nový rezort
Nástupce Franz Peschka
Ve funkci:
9. května 1908 – 15. listopadu 1908
Předchůdce Franz Peschka
Nástupce Gustav Schreiner
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Sjednoc. levice)
Deutschnationale Vereinigung
Německá lidová str.

Narození 5. června 1853
Liberec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. dubna 1927 (ve věku 73 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Profese politik a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Prade (5. června 1853 Liberec[1]22. dubna 1927 Vídeň) byl sudetoněmecký a rakousko-uherský politik Německé lidové strany, v letech 1906–1907 a znovu roku 1908 předlitavský německý ministr-krajan.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V mládí působil jako obchodník, pracoval v tkalcovně vlastněné svým otcem. Později se stal úředníkem Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. V roce 1871 se stal úředníkem liberecké pojišťovny Concordia. Od roku 1885 byl samostatným obchodníkem (exportní obchod) a od téhož roku zasedal v městské radě v Liberci. Od roku 1885 až do roku 1910 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu.[2][3]

Ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor)[3], kde reprezentoval městskou kurii, obvod Liberec. Mandát obhájil za stejný obvod ve volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897, volbách do Říšské rady roku 1901 a volbách do Říšské rady roku 1907 (v posledně jmenovaných volbách konaných již podle rovného práva, bez kurií, byl zvolen za obvod Čechy 076). Ve vídeňském parlamentu zasedal do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[4]

Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec klubu Deutschnationale Vereinigung.[6] Za Deutschnationale Vereinigung byl opětovně do parlamentu zvolen i v roce 1891.[7] Ve volbách roku 1897 se uvádí coby kandidát Německé lidové strany.[8][9]

V období let 1889–1901 byl místostarostou Liberce. V roce 1900 mu byl nabídnut post ve vládě Ernesta von Koerbera, ale nabídku odmítl. V letech 1900–1901 byl prvním místopředsedou poslanecké sněmovny Říšské rady. Politicky se profiloval jako obhájce zájmů německy mluvících obyvatel Čech. V otázkách česko-německých vztahů ho ke konzultacím zval i rakousko-uherský panovník.[2][3]

Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Maxe Becka stal německým ministrem-krajanem (ministr reprezentující Němce z Čech). Funkci zastával v období 2. června 19069. listopadu 1907 a pak po jisté přestávce ještě od 9. května 1908 do 15. listopadu 1908.[10] Jako člen vlády vzbudil rozruch, když se veřejně postavil proti konceptu všeobecného a rovného volebního práva.[2]

Následně se profiloval jako představitel významných finančních institucí. Byl ředitelem Městské spořitelny v Liberci, na jejímž založení se podílel. V letech 1908–1909 zasedal ve vedení centrální banky Oesterreichisch-ungarische Bank.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Prade, Heinrich (1853-1927), Politiker, s. 237. (německy) 
  3. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Prade Jindřich. (česky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  6. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  7. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  8. Das Vaterland, 20. 3. 1897, s. 4.
  9. Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 4.
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590. (česky)