Vláda Maxe Becka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vláda Maxe Becka byla předlitavská vláda, úřadující od 2. června 1906 do 15. listopadu 1908. Sestavil ji Max Wladimir von Beck poté, co skončila předchozí vláda Konrada Hohenloheho.[1]

Dobové souvislosti a činnost vlády[editovat | editovat zdroj]

Vláda Maxe Becka nastoupila ve chvíli, kdy vrcholila jednání o volební reformě, v jejímž rámci mělo být v Předlitavsku zavedeno všeobecné a rovné volební právo. Kvůli složitosti a politické citlivosti detailů chystaného volebního zákona rezignovala druhá vláda Paula Gautsche a bez jasného závěru se touto otázkou zabývala i krátce existující vláda Konrada Hohenloheho.[2][3]

Nástup Maxe Wladimira von Becka na post předsedy vlády, s minulostí vysokého úředníka na ministerstvu zemědělství, byl překvapivý. Neočekávané bylo i složení nové vlády. Na rozdíl od převládající tendence předchozích vlád k úřednickým, nadstranickým osobnostem usedlo v nové vládě sedm parlamentních politiků, včetně zástupců německé, české i polské politické scény. Beck byl sice založením konzervativec, ale neměl předsudky vůči parlamentarismu a byl rozhodnut dokončit jednání o volební reformě, což se podařilo jejím schválením v dolní i horní komoře parlamentu v prosinci 1906. Beckova vláda tak přijala zásadní politickou reformu, která proměnila politickou scénu Předlitavska. To se projevilo ve volbách do Říšské rady roku 1907. Dramaticky posílily sociálně demokratické ale i agrární a další stavovské strany, naopak ústup zaznamenaly dosavadní národně liberální a konzervativní formace. Parlament byl ovšem rozstříštěn do velkého množství frakcí podle ideologických a etnických linií.[4]

Na podzim 1907 se Beckovi podařilo prosadit v parlamentu i další zásadní předlohu, obnovené finanční vyrovnání mezi oběma polovinami monarchie. V téže době provedl i částečnou rekonstrukci kabinetu, ale udržel si v něm zástupce významných politických sil, včetně mladočechů. V roce 1908 složitě manévroval při mezinárodně sledované krizi okolo Rakousko-uherské anexi Bosny a Hercegoviny. Na rozdíl od vojenských a dynastických elit neměl pro anexi pochopení a jeho pozice zeslábla. Kromě toho musel řešit regionální problémy související s pokračující etnickou polarizací zemských sněmů, zejména českého, kde po zemských volbách došlo opětovně k obstrukcím a potyčkám. Existenci vlády nakonec ukončila změna postoje německých křesťanských sociálů. On sám se považoval za oběť komplotu a zrady z vlastních řad.[5]

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Resort Ministr Nástup do funkce Konec funkce
ministerský předseda Max Wladimir von Beck 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr vnitra Richard von Bienerth 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr financí Witold Korytowski 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr kultu a vyučování Gustav Marchet 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr spravedlnosti Franz Klein 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr obchodu Josef Fořt 2. června 1906 9. listopadu 1907
ministr obchodu František Fiedler 9. listopadu 1907 15. listopadu 1908
ministr zemědělství Leopold von Auersperg 2. června 1906 9. listopadu 1907
ministr zemědělství Alfred Ebenhoch 9. listopadu 1907 15. listopadu 1908
ministr zeměbrany Franz Xaver von Schönaich 2. června 1906 24. října 1906
ministr zeměbrany Julius von Latscher-Lauendorf 24. října 1906 12. ledna 1907
ministr zeměbrany Friedrich von Georgi 12. ledna 1907 15. listopadu 1908
ministr železnic Julius Derschatta von Standhalt 2. června 1906 15. listopadu 1908
ministr bez portfeje Albert Gessmann[6] listopad 1907 21. března 1908
ministr veřejných prací Albert Gessmann 21. března 1908 15. listopadu 1908
ministr pro haličské záležitosti Wojciech Dzieduszycki 2. června 1906 9. listopadu 1907
ministr pro haličské záležitosti Dawid Abrahamowicz 9. listopadu 1907 15. listopadu 1908
český ministr-krajan Bedřich Pacák 2. června 1906 9. listopadu 1907
český ministr-krajan Karel Prášek 9. listopadu 1907 15. listopadu 1908
německý ministr-krajan Heinrich Prade 2. června 1906 9. listopadu 1907
německý ministr-krajan Franz Peschka 9. listopadu 1907 9. května 1908
německý ministr-krajan Heinrich Prade 9. května 1908 15. listopadu 1908
společní ministři Rakouska-Uherska:
* ministr zahraničí Agenor Gołuchowski 2. června 1906 24. října 1906
* ministr zahraničí Alois Lexa von Aehrenthal 24. října 1906 15. listopadu 1908
* ministr války Heinrich von Pitreich 2. června 1906 24. října 1906
* ministr války Franz Xaver von Schönaich 24. října 1906 15. listopadu 1908
* ministr financí István Burián 2. června 1906 15. listopadu 1908

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590. (česky) 
  2. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 518-528. (česky) 
  3. kol. aut.: Československá vlastivěda. Praha: Horizont, 1969. S. 331. (česky) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 528-540. (česky) 
  5. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 541-544. (česky) 
  6. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Gessmann, Albert (1852-1920), Politiker, s. 432. (německy)