Karl Schücker
| Karl Schücker | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1886 – ??? | |
| 7. starosta města Liberec | |
| Ve funkci: 1886 – 1892 | |
| Předchůdce | Johann Elger |
| Nástupce | Franz Bayer |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá lidová strana |
| Narození | 27. prosince 1836 Plzeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. prosince 1917 (ve věku 80 let) Liberec  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univ. |
| Profese | advokát, politik a starosta |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Schücker (27. prosince 1836 Plzeň[1] – 15. prosince 1917 Liberec[2]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik německé národnosti z Čech, dlouholetý poslanec Českého zemského sněmu a jedna z hlavních osobností Německé lidové strany.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Byl bratrem politika Zdenko Schückera. Vystudoval gymnázium v Žatci a Praze. Pak absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1859 (podle jiného zdroje roku 1861[3]) získal titul doktora práv. Následně působil jako státní úředník u zemského soudu v Praze a na dalších soudech na českém venkově (Dobříš, Vodňany, Kutná Hora[3]). Od roku 1869 pracoval jako advokát v Liberci. Angažoval se ve veřejném životě. Společně s Heinrichem Pradem byl nejvýznamnějším představitelem mladoněmeckého, německonacionálního politického proudu v Liberci. V roce 1882 spoluzakládal Německonacionální jednotu pro Liberec (Deutschnationale Verein für Reichenberg). V letech 1872–1875 byl členem městské samosprávy, roku 1885 se stal místostarostou a roku 1886 i starostou Liberce. Ve funkci se zasadil o plánování výstavby nové radnice a o reformu městské policie po pruském vzoru. V říjnu 1892 byl jeho mandát ukončen rozhodnutím místodržitelství, po sporech ohledně obecních protičeských jazykových nařízení a státní správa nařídila v Liberci nové volby. V letech 1894–1897 byl členem obecní rady a od roku 1896 vykonával funkci právního zástupce města Liberec.[4] Je vyobrazen na reliéfu na liberecké radnici, mezi portréty osob, které se zasloužily o její výstavbu.[5]
Od roku 1886 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu jako zástupce městské kurie v Liberci. Patřil do klubu Německé nacionální strany, od které se spolu s dalšími politiky roku 1895 oddělil a utvořil Německou lidovou stranu, v níž působil jako její místopředseda.[4] V zemských volbách roku 1895 mandát v zemském sněmu obhájil.[3]
Odmítal státoprávní a autonomistické aspirace neněmeckých etnik a vystupoval proti Badeniho jazykovým nařízením, která zvyšovala oficiální úřední status češtiny. Podílel se jako vyjednávač na mnoha pokusech o česko-německý smír v Čechách. Od založení Spolku Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen) zastával post předsedy této organizace (od roku 1909 čestný předseda). Na přelomu let 1912 a 1913 se stáhl z politiky i profesního života.[4] Roku 1891 mu byl udělen Řád železné koruny.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Záznam v matrice narozených
- ↑ Záznam v matrice zemřelých[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Schücker Karel Dr..
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schücker, Karl (1836–1917), Politiker und Advokat, s. 287. (německy)
- ↑ Radnice, nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec – Staré Město [online]. liberec-reichenberg.net [cit. 2013-06-05]. Dostupné online.
