Přeskočit na obsah

Zemské volby v Čechách 1895

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemské volby v Čechách 1895
StátČeské královstvíČeské království České království
Druh volebzemské
Volební termín20.-26. listopadu 1895
Předchozí volby1889
Následující volby1901
Výsledky
Celkem 242 poslanců v Zemském sněmu
k většině třeba 122
Josef Kaizl Karel Buquoy-Longueval
Josef KaizlKarel Buquoy-Longueval
volební lídrvolební lídr
mladočeši Konzervativní velkostatek Němečtí liberálové
31 864 hlasů11 707 hlasů20 258 hlasů
36.5 %13.4 %23.3 %
90  mandátů70  mandátů54  mandátů
▲51▬0▲20

Zemské volby v Čechách 1895 byly volby konané v Českém království od 20. do 26. listopadu 1895, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.[1] Probíhaly podle kuriového systému.

Dobové souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 dominovala české politice mladočeská strana, která na přelomu 80. a 90. let drtivým způsobem porazila dosavadní staročeské vedení, přičemž zlomovým bodem byla kampaň mladočechů proti punktacím roku 1890, tedy staročechy dojednanému pokusu o česko-německý smír v Čechách, jenž ale byl mladočechy kritizován jako přílišný ústupek německému etniku a jeho požadavkům na teritoriální a administrativní oddělení německých oblastí v rámci Čech. V zemských volbách roku 1889 i v celostátních volbách do Říšské rady roku 1891 triumfovali mladočeši.[2] Kontroverze okolo punktací pokračovaly i v prvních letech 90. let a mladočeši blokovali i prostřednictvím násilných obstrukcí implementaci jednotlivých položek z punktační dohody.[3]

S mladočeským posunem v české politice se rozpadlo i trvalejší vládní uspořádání, kdy staročeská politická reprezentace společně s polskými poslanci a německorakouskými konzervativci tvořila na Říšské radě takzvaný železný kruh pravice, díky kterému se po téměř 15 let v Předlitavsku vládla vláda Eduarda Taaffeho, byť vlastní příčinou jejího pádu roku 1893 byla kontroverze okolo Taaffeho návrhu volební reformy.[4] Vůči vídeňské vládě vystupovala mladočeská strana opozičně a radikálně, ovšem v průběhu let se v ní aktivizovalo realistické a umírněné křídlo, které vedl Josef Kaizl a které se začalo distancovat od radikálů. Výsledkem jejich aktivity pak byla takzvaná Nymburská rezoluce, kterou se mladočeská strana začala posouvat k pragmatické politice standardní liberálně orientované politické formace.[5]

Krátce před zemskými volbami se v Předlitavsku ujala moci vláda Kazimíra Badeniho, která jevila zájem o získání mladočeské podpory.[6]

V roce 1895 vypršelo funkční období předchozího zemského sněmu, jehož složení určily zemské volby roku 1889. Vyhláškou z 8. října 1895 vypsalo místodržitelství nové volby. V kurii venkovských obcí na 20. listopad, v kurii městské na 22. listopadu, v kurii obchodních a živnostenských komor na 25. a v kurii velkostatkářské na 26. listopadu.[7]

Výsledky voleb

[editovat | editovat zdroj]

Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.[7][8]

Mladočeská strana potvrdila svou pozici nejsilnější české i celozemské politické strany, v sudetoněmeckém (českoněmeckém) táboře dominovala liberální strana, ale silné pozice si vydobyla i Německá lidová strana (nacionálové). V kurii velkostatků zcela převládli zástupci Strany konzervativního velkostatku, která podporovala české státoprávní aspirace, nebo alespoň uznávala historickou sounáležitost Čech.[7][9]

Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor. rozděleni následovně: 38 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 21 právníků, 5 lékařů a lékárníků, 3 vysokoškolští učitelé, 2 učitelé nižších škol, 3 vědci a novináři, 1 státní úředník a 3 samosprávní úředníci), 13 buržoazních podnikatelů (z toho 4 továrníci, 7 obchodníků a peněžníků a 2 inženýři), 7 příslušníků maloburžoazie (z toho 5 řemeslníků a živnostníků a 2 blíže neurčení mešťané), 38 příslušníků agrární buržoazie (z toho 36 rolníků či statkářů a 2 mlynáři) a 1 šlechtický velkostatkář.[10]

Tabulka výsledků

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Poslanci
Abs. % ± Abs. % ±
České strany
Národní strana svobodomyslná31 86436.59037.251▲
Národní strana4 1774.831.255▼
Nezávislý radikální kandidát8621.010.41▲
Agrárníci3590.420.82▲
Samostatní a jiní kandidáti1 8902.210.44▲
Češi celkem39 15244.99740.10▬
Německé strany
Němečtí liberálové20 25823.35422.320▲
Německá národní strana9 63111.1135.422▼
Křesťansko-sociální strana1 6061.820.82▲
Samostatní a jiní kandidáti4640.50–0▬
Němci celkem31 95936.76928.50▬
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie9391.10–0▬
Velkostatkářské strany
Strana konzervativního velkostatku11 70713.47028.90▬
Strana ústavověrného velkostatku3 4003.90–0▬
Velkostatkáři celkem15 10717.37028.90▬
virilní poslanci–––62.50▬
Neplatné hlasy––––
Celkem87 157100–242100–
Registrovaní voliči/účast446 02019.5–– –
Počet občanů/oprávněno volit5 808 7027.7–– –
Zdroj: [11]
Hlasy (strany)
Mladočeši
 
 36,5 %
Něm. liberálové
 
 23,3 %
Konz. velkostatek
 
 13,4 %
Něm. nacionálové
 
 11,1 %
Staročeši
 
 4,8 %
Úst. velkostatek
 
 3,9 %
CS
 
 1,8 %
ČSSD
 
 1,1 %
Radikálové
 
 1,0 %
Čs. agrárníci
 
 0,4 %
ostatní
 
 2,7 %
Hlasy (národnosti)
Češi
 
 44,9 %
Němci
 
 36,7 %
Velkostatkáři
 
 17,3 %
ČSSD
 
 1,1 %
Mandáty (strany)
Mladočeši
 
 37,2 %
Konz. velkostatek
 
 28,9 %
Něm. liberálové
 
 22,3 %
Něm. nacionálové
 
 5,4 %
Staročeši
 
 1,2 %
CS
 
 0,8 %
Čs. agrárníci
 
 0,8 %
Radikálové
 
 0,4 %
ostatní
 
 0,4 %
Mandáty (národnosti)
Češi
 
 40,1 %
Velkostatkáři
 
 28,9 %
Němci
 
 28,5 %

Výsledky dle jednotlivých kurií

[editovat | editovat zdroj]

Celkový přehled

[editovat | editovat zdroj]
Počty mandátů pro strany dle jednotlivých kurií
Kurie NSS SKV DLP DVP NS CS Ostatní Celkem
Velkostatky N/A 70 N/A N/A N/A N/A N/A 70
Obchodní komory 7 N/A 6 1 1 N/A N/A 15
Města 37 N/A 21 10 1 1 2 72
Venkovské obce 46 N/A 27 2 1 1 2 79
Čechy celkem 90 70 54 13 3 2 4 236
Zdroj:[12]

Kurie velkostatku

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
Strana konzervativního velkostatku11 707 77,5700
Strana ústavověrného velkostatku3 400 22,500
Neplatné a prázdné hlasy4 32322,2––
Celkem hlasů19 43010070–
Zúčastnilo se voličů376100––
Voliči v seznamu/účast44085,5––
Zdroj: [13]

Kurie obchodních a živnostenských komor

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
České strany
Národní strana svobodomyslná132 36,47
Národní strana19 5,21
Češi celkem15141,68'
Německé strany
Německá pokroková strana144 39,76
Samostatní kandidáti45 12,40
Německá lidová strana15 4,11
Němci celkem20456,27'
Roztříštěné hlasy8 2,200
Neplatné hlasy112,9––
Celkem hlasů37410015–
Zúčastnilo se voličů129100––
Voliči v seznamu/účast18868,6––
Zdroj: [13]

Kurie měst a průmyslových míst

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
České strany
Národní strana svobodomyslná25 408 42,337
Národní strana3 689 6,11
samostatní kandidáti1 585 2,61
radikální kandidáti857 1,41
Češi celkem31 55952,540'
Německé strany
Německá pokroková strana16 886 28,121
Německá lidová strana9 039 15,010
Křesťansko-sociální strana1 372 2,31
samostatní kandidáti317 0,50
Němci celkem27 61445,932'
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie965 1,60
Neplatné hlasy1 0651,7––
Celkem hlasů61 17310072–
Zúčastnilo se voličů55 143100––
Voliči v seznamu/účast114 62148,1––
Zdroj: [14]

Kurie venkovských obcí

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
České strany
Národní strana svobodomyslná6 304 54,446
Národní strana469 4,11
Agrárníci359 3,12
samostatní kandidáti300 2,60
radikální kandidáti5 0,10
Češi celkem7 43764,249'
Německé strany
Německá pokroková strana3 228 27,927
Německá lidová strana577 5,02
Křesťansko-sociální strana234 2,01
samostatní kandidáti99 0,90
Němci celkem4 13835,730'
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie4 0,00
Neplatné hlasy2782,3––
Celkem volitelů11 85710079–
Zúčastnilo se voličů101 120100––
Voliči v seznamu/účast331 39930,5––
Zdroj: [15]

Výsledky v král. hlavním městě Praze

[editovat | editovat zdroj]
Strana Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
České strany
Národní strana svobodomyslná7 105 81,310+8
Národní strana1 127 12,90-7
Katoličtí kandidáti246 2,800
Samostatní kandidáti123 1,40-1
Radikální kandidáti7 0,100
Češi celkem8 60898,4100
Německé strany
Křesťansko-sociální strana6 0,100
Německá národní strana4 0,000
Němečtí liberálové3 0,000
Samostatní kandidáti1 0,000
Němci celkem140,200
Národnostně nevyhraněné strany
Sociální demokracie122 1,400
Neplatné a prázdné hlasy740,8––
Celkem8 81810010–
Zúčastnilo se voličů4 520100––
Voliči v seznamu/účast10 25844,1––
Počet občanů/oprávněno volit175 7515,8––
Zdroj: [16]

Dopady voleb

[editovat | editovat zdroj]

Volby potvrdily dominanci mladočechů na české politické scéně (staročeši dokonce oficiálně nekandidovali, jejich tři mandáty získali fakticky nezávislí, samostatně kandidující politici[17]), ale předznamenaly další rozrůzňování politického spektra.[1] Během následujících let se postupně jako samostatné politické subjekty etablovali agrárníci, národní sociálové a na celostátní úrovni i sociální demokraté (na zemském sněmu sociální demokraty vylučoval kuriální volební systém).

Vláda Kazimíra Badeniho po výsledku voleb zesílila svůj zájem o mladočeskou podporu. Josef Kaizl pak postupně stranu skutečně v několika etapách, od tiché podpory a tolerance až k přímé koaliční podpoře převedl do provládního tábora. Mladočeský vliv na Badeniho kabinet se roku 1897 odrazil v Badeniho jazykových nařízeních, která výrazně zvyšovala oficiální status češtiny, ale která nebyla pro německou opozici uvedena v platnost a vedla k pádu Badeniho vlády. V následujících letech se pak mladočeši dále pokoušeli o provládní politiku, Kaizl se dokonce stal ministrem financí, ale po demisi roku 1899 mladočeši zaujali opět opoziční stanovisko a periodicky se vraceli k ostré obstrukční politice. Na zemském sněmu se vyostřovala česko-německá polarizace. Zemský sněm byl posléze nově sestaven v zemských volbách roku 1901.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 323.
  2. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 392–400. Dále jen: Česká společnost 1848-1918.
  3. ↑ Česká společnost 1848–1918. 410-417
  4. ↑ Česká společnost 1848–1918. 424-425
  5. ↑ Česká společnost 1848–1918. 433-436
  6. ↑ Česká společnost 1848–1918. 446-449
  7. 1 2 3 NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
  8. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
  9. ↑ Denní zprávy. Národní listy. Listopad 1895, roč. 35, čís. 328, s. 2. Dostupné online.
  10. ↑ KOŘALKA, Jiří: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-022-1. S. 107.
  11. ↑ Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého | Svazek IV. Sešit 2.. Praha: Zemský statistický úřad království Českého, 1903. Dostupné online. Kapitola Všeobecné volby do sněmu království Českého, vykonané na podzim roku 1901, s. 17.
  12. ↑ KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 54.
  13. 1 2 KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 38–39.
  14. ↑ Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého | Svazek IV. Sešit 2.. Praha: Zemský statistický úřad království Českého, 1903. Dostupné online. Kapitola Všeobecné volby do sněmu království Českého, vykonané na podzim roku 1901, s. 21.
  15. ↑ KREJČÍ, Dobroslav. Statistika všeobecných voleb do sněmu Království českého, konaných počátkem r. 1908. Praha: Zemská statistická kancelář království Českého, 1908. Dostupné online. S. 29.
  16. ↑ Statistika samosprávy a statistika voleb do sněmu Království českého na podzim r. 1895. Praha: Zemský statistický úřad království Českého, 1899. Dostupné online. S. 102.
  17. ↑ Česká společnost 1848–1918. 448

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zemské_volby_v_Čechách_1895&oldid=25687416“